Adonis amurensis

V předjaří dokáže nadchnout hlaváček amurský každého.

V očích mnoha zkušených skalničkářů je to zdánlivě běžná rostlina. Ale jen pro toho, kdo ji má v zahradě. Ten, kdo by ji chtěl nově získat, se bude muset hodně probírat nabídkami pěstitelů, než ji objeví.
Je to tím, že u nás Adonis amurensis obvykle nedělá semena a tak množení ve velkém, jako třeba u hlaváčku jarního (Adonis vernalis) není možné. Rostliny lze sice množit dělením, což je však závislé na ochotě majitele ji dloubnout ze země a rozdělit. Moc sazenic se tím ale nezíská! Nelze se proto divit, že u profi pěstitelů ve světě stojí malá sazenička okolo 30 Liber či 30 US dolarů.

Přitom je to nádherná, skutečně předjarní rostlina. Pochází z oblastí jihovýchodní Sibiře, kde má velmi krátké vegetační období. Vykvétá často s odcházejícím sněhem. Obvykle dříve než oblíbené sněženky (Galanthus) či talovíny (Eranthis). Při teplejší zimě, je to již v polovině února. Z pod keřů, kde rostou nejraději, září za slunných dnů obrovské sytě žluté květy, které se při chladnějším dni bez slunce ihned zavírají. Bývají obsypány prvními včelami na pastvě, ale semena přesto obvykle neudělají.
Květy jsou hermafroditní (oboupohlavní - mají jak samčí tak i samičí orgány) a měly by být opylovány včelami, mouchami a dalším hmyzem. V Anglii je uváděno, že rostlina je na semena úrodná. U nás, tedy v mé zahradě i v zahradách českých přátel tomu však není. Někdo by na to téma mohl udělat dizertační práci – proč tomu tak v Čechách je. Nebo máte jinou zkušenost? Napište.

Adonis amurensis Regel.&Radde - je vytrvalá mrazuvzdorná rostlina, dorůstající výšky od 10 do 15 cm, po odkvětu i 25 cm. Na vzpřímené lodyze, vyrůstající z trsu dalších, jsou tmavozelené listy mnohonásobně zpeřené, tedy velmi jemně dělené. Do konečné velikosti listy dorůstají až po odkvětu. Proto veliké květy tak vynikají, neboť je nic nezakrývá. Květy jsou leskle žluté o průměru až 5 cm. Skutečně obrovské. Zvláště ty první. Obvykle kvetou podle polohy od začátku března. Plodem je nažka, která je asi 4 mm dlouhá, pýřitá, na vrcholu zakončená krátkým zobánkem. Nažky jsou uspořádány do souplodí. Semena dozrávají během května. Ovšem jak již bylo řečeno, je to zázrak, když rostliny u nás udělají plod. Uvádí se, že od semene po první květy uplyne doba asi 4 až 5 let.

Jak se Adonis amurensis množí?
Na dobrém stanovišti dobře rostlina pod zemí přirůstá novými krátkými výběžky, z nichž vyrůstají v dalších letech puky a další květní lodyhy i listy. Tyto přírůstky lze opatrně oddělovat. Proto množení dělením je nejvhodnější v době, kdy rostliny zatahují, což bývá koncem května či v červnu, dokud zbytky zasychajících listů ukazují stanoviště. To již mají hlaváčci dostatek „zásob“ a v zataženém stavu čekají na další sezónu, podobně jako cibuloviny. Při dělení je třeba zasypat tržné či řezné rány na kořenech dřevěným uhlím nebo stimulátorem, aby se do kořenů nedostala infekce. Pozor, častější dělení než za tři, čtyři roky, může rostlinu zcela zničit.
Jak již bylo řečeno, semena u nás tento druh nedělá. Podle anglické literatury (že by tam dělal semena?) je termín množení výsevy udáván obdobně jako u hlaváčku jarního, tedy nejlépe ihned po sklizni semen, nejpozději do září. Lépe je prý vysévat do studeného boxu a krýt před prudkými dešti. (Toto jsem nevyzkoušel, jde jen o převzaté informace).
Stanoviště v zahradě vyžaduje Adonis amurensis podobné jako v přírodě. Roste pod listnatými stromy, které mu dají z jara světlo a přes léto stín. Vyžaduje stálé jemné vlhko, ale ne mokro. Tedy nikoliv jílovitou, ale písčitou, hodně humózní zeminu s přídavkem rašeliny jako pod rododendrony (pod nimi také rád roste). Důležité je, aby půda byla kyselá do 5 pH.

Snímek dole ukazuje poupata tohoto hlaváčku, zabalená do prvních listů. Chrání se tak před mrazíky v předjaří, podobně jako řada jiných jarních rostlin.

Hlaváček amurský je v přírodě rozšířen ve východní Asii. Především na Dálném Východě, Sibiři, v Číně, Koreji a Japonsku. Již pojmenování podle místa prvního nálezu napovídá, že roste v povodí řeky Amur na Sibiři, v nadmořských výškách okolo 1000 metrů. Podobně i jinde, a to i v nižších či vyšších polohách. Vždy však na teplých, lehce vlhkých přistíněných stanovištích.
V Číně je sporadicky nacházen na okrajích lesů a na zatravněných svazích v oblastech východního Heilongjiangu a v provinciích Jilin a Liaoning.
Korejští vědci dělali polymorfní DNA (RAPD) analýzu, která ukázala, že korejský Adonis obsahuje tři druhy: Adonis amurensis, Adonis pseudoamurensis a Adonis multiflora. Adonis amurensis roste v severních a centrálních vnitrozemských oblastích Koreje a Adonis pseudoamurensis se nachází jen v jižní části Korejského poloostrova. Adonis multiflora roste pouze v oblasti Cheju Island, která je nejjižnější částí Koreje.

A ještě malá zajímavost. Usušené části z rostliny patří mezi antioxidanty. A tak je Adonis amurensis používán v asijské medicíně, zvláště v Koreji a Číně. Proto je i uměle pěstován pro tyto účely, neboť v přírodě, až na malé výjimky, jej už nelze snadno najít. Je mírně jedovatý, ale toxické látky v jeho kořenech a listech jsou právě základem k výrobě léčivých směsí bylin. K léčbě čeho se mi nepodařilo zjistit. Hlaváček amurský patří mezi klenoty v hajních částech zahrad, proto si jej važte a v mezích možností dále rozmnožujte.