www.skalnicky.cz Zpět na úvodní stránku
 
Výstavy a akce
Zajímavé rostliny
Pro
začátečníky
Skalky pro inspiraci
Bude Vás zajímat...
Ze světa hor
Adresy pěstitelů
Informace o klubech

Trochu opomíjený rod - Delphinium

Ostrožky, stračky vhodné do skalky.

Delphinium grandiflorum

Ostrožka či stračka, latinsky Delphinium, je jedna z velmi dekorativních rostlin, které se pěstují v mnoha zahradách. Je to druh, patřící do čeledi Ranunculaceae, který roste především na severní polokouli, zvláště ve východní Asii (hlavně v Číně), v severní Americe, ale také třeba na Slovensku (Delphinium oxysepalum). Existuje téměř 250 druhů a ještě více kultivarů, většinou velmi vysokých, i 150 cm a více. Tedy moc velkých na to, abychom si je mohli vysadit mezi drobničky ve skalce. Přesto jich pár takových nízkých existuje. O těch bude toto povídání. Nejen o těch druzích, které se ve skalkách našich i zahraničních skalničkářů objevují. Ale i o těch, které by bylo dobré získat, ale jaksi semena nejsou a expediční botanici sbírají především herbářové položky.
Pěstování většiny druhů rodu Delphinium je poměrně snadné, ačkoliv s některými druhy, proto i málo rozšířené, můžete mít potíže. Z dalšího textu je zřejmé, že jde o suchomilný druh, který bez dobré drenáže uhnívá. Ovšem roste bez potíží ze semen a obvykle dvouleté rostliny již kvetou. Na těchto rostlinách je sympatické, že většina z nich vykvétá v polovině léta, kdy toho již na skalce mnoho nekvete. Povězme si tedy něco o těchto drobnějších druzích.


Delphinium alpestre





Delphinium alpestre RYDBERG. Na jeho rozšíření do kultury se podílel i známý Panayoti Kelaidis z Denverské botanické zahrady v USA. Autor fotografie. Od něho jsem kdysi získal semena a mohl jsem dělat pokusy s pěstováním. Rostlina je 5 - 20 cm vysoká, v přírodě roste téměř u země. Květy jsou drobné, ale jakoby v hroznu na lodyze, takže je nelze přehlédnout. Mají matně modrou barvu s nádechem do hněda. Kvetou od července do září. Krásný druh, ale u nás nepříliš přizpůsobivý. Vyžaduje slunnou polohu v mírně vlhké hlinitopísčité půdě a hodně štěrku. Krček rostliny,aby neuhníval, vyžaduje obsypání drobným štěrkem. Zimní sucho je nutné. Podobně roste ve své domovině v Novém Mexiku (pohoří Sangre de Cristo) a v přilehlém jižním Coloradu, na poměrně špatně přístupných kamenitých terasách s jehličnany. I zde je to vzácná rostlina. Špatně roste v nížině také proto, že pochází z nadmořských výšek 3500 - 4000 metrů. Zde roste při horní hranici lesa, kde začíná tundra. Je zajímavé, že druh popsal Per Axel Rydberg již v roce 1902, ale do zahrad se dostal až téměř po sto letech. A stále je to v zahradách vzácná rostlina, vhodná spíše do alpinkového skleníku. Synonymum je Delphinium ramosum var. alpestre .

Delphinium cashmerianum

Delphinium cashmerianum ROYLE. Je to opět velmi dekorativní druh se světle zelenými prostříhanými listy. Květní lodyhy, vysoké 20 - 25 cm, nesou veliké, ochlupené, tmavě fialově modré květy, s nápadným černým okem. Kvetou v červenci a srpnu. Je to skutečně vysokohorská rostlina z výšek 3000 až 4500 metrů v západních oblastech Himálaje, v Indii (Ladakh) z Kašmíru a údajně i z jihozápadního Tibetu. Je to další malá ostrožka, které se v mé skalce nelíbilo. Ze semen z A.G.S. poměrně snadno vzešly semenáčky, i na stanovišti následně rostly do zimy. Dnes vím, že jim chybělo zimní sucho ( ! ), vysoká sněhová pokrývka jakou má tento druh v přírodě a hodně drenážované stanoviště. Usuzuji tak, protože zjara byly rostliny ve skalce uhnilé. Přitom je uváděno, že rostlina chce humózní zeminu se štěrkem, mírně vlhké stanoviště na slunci, ale ne na úpalu. Foto Plant World Seeds.



Delphinium likiangense

Delphinium likiangense FRANCHET. Ač byl druh nalezen a popsán již v roce 1893, do kultury se dostal poměrně nedávno. Pochází z oblasti Jünnanu na jihozápadě Číny. Rostlina má dekorativní chlupaté listy, hluboce rozdělené do podlouhlých segmentů. Na každém, 10 - 30 cm vysokém, vzpřímeném stvolu vykvétá až pět poměrně velkých světle modrých květů. Pěstuji ji v humózně kamenitém substrátu s trochou jemného štěrku pod vysazenou rostlinou. Roste i na slunci, ale u mne preferuje polostín, vržený keříkem lýkovce. Žádný "divoch" to však není. Ve skalce je dosti nenápadnou ostrožkou. Dobře vzchází ze semen, která ale vytváří dost neochotně. Má synonyma Delphinium brachyurum W.T.WANG. a Delphinium oliganthum FRANCHET.

Delphinium menziesii



Delphinium menziesii DC. Je další z těch mála co se občas pěstují v zahradách. Pochází ze severozápadních oblastí USA. Květy této 15 - 30 cm vysoké rostliny jsou fialově modré, se zajímavě dutou, chlupatou ostruhou. Také značně tenká květní lodyha má jemné chloupky. Postupně vzhůru rozkvétající květy jsou zprvu v poupatech téměř bílé. V plném květu mají okvětní lístky jemné vroubky, jakoby nařasené, zvlněné. Jsou velmi dekorativní. Kvetou od června do července. Rostlina vyžaduje polostinné až slunečné stanoviště v kamenité půdě s dobrou drenáží a v zimě sucho. Proto je rostlina nejčastěji pěstována v alpinkových sklenících (zvláště v Anglii). Synonymum je Delphinium chilliwacense GREENE.

Delphinium nuttalianum













Delphinium nuttallianum PRITZ. Má velký areál výskytu na západě Severní Ameriky. (Foto z přírody - Botanická zahrada Denver.) V podstatě v pruhu od Britské Kolumbie až na jih přes Kalifornii do Nového Mexika. Zde roste ve vyšší trávě na horských loukách, případně lehce přistíněné křovinami. Také na okrajích jehličnatých lesů, nacházet jej lze i blízko potoků. Proto i v zahradě potřebuje humózní půdu s drobným štěrkem a jemné vlhko v polostínu, ovšem musí mít dobrý odtok vody při větším dešti, proto je nutná povrchová drenáž - obsypání krčků rostliny asi 3 cm vrstvou drobného štěrku. Rostlina je náročná na pěstování. Má synonymum Delphinium nelsonii GREENE .
Bližší botanické detaily neuvádím, naleznete je na: https://botany.cz/cs/delphinium-nuttallianum/

Delphinium oreophilum











Delphinium oreophilum HUTH. Zvláštní, efektní druh. Modrofialové květy má na stonku v celé jeho délce, listy má velké, dlanité, hluboce vykrojené zoubkaté. Rostlina vytváří bohaté trsy vysoéké okolo 20 cm (i více) výšky. Roste na suchých kamenitých svazích v širokém areálu hor. Tadžikistán, Fánské hory, Kirgystán, Alajský hřbet. Z toho je zřejmé, že vyžaduje především dobrou drenáž a chudou zeminu. Chladné stanoviště. (Detail květu foto Alexandr Naumenko)





Delphinium oxysepalum










Delphinium oxysepalum PAX et BORBAS. je různě vysoká rostlina, a to podle stanoviště, nejčastěji 30-40 cm. Má velké modrofialové květy, které vykvétají v červnu a podle místa ji lze nalézt rozkvetlou ještě i v září. Listy má velké, dekorativní. Ve skalce roste nejlépe v humózní, trochu hlinité, hodně štěrkovité půdě. Na slunci i v polostínu. Je to velmi známý druh z oblasti Tater, Fatry a Muráně, kde je ozdobou travnatých skalek a strání. Patří k unikátním endemitům, neboť rostliny naleznete jen v této malé oblasti a nikde jinde ve světě.
Popisovat druh blíže zde nemá smysl, když je výborně popsanáý na webu: https://botany.cz/cs/delphinium-oxysepalum/ . Mimochodem, na stránkách webu botany.cz je popis i dalších, méně známých ostrožek. Některé jsou ale pro skalky příliš vysoké. Přesto jsou zajímavé.

Delphinium pylzovii




Delphinium pylzovii MAXIM. je méně známá drobná ostrožka. Má zajímavé, tmavě fialové, efektní květy. Mají nezvykle dlouhou ostruhu, stejně dlouhou jako jsou kališní lístky. Květní lodyhy jsou vysoké 10 - 25 cm. Listy jsou prostříhané, dekorativně chlupaté. Ač některé zdroje uvádějí, že pěstování je jednoduché, já zjistil opak. Semena získaná z výměny s anglickou společností A.G.S. mi krásně vzešla, přepikýrované semenáčky v kontejneru rostly, ale po výsadbě na několika různých místech skalky mi postupně zmizely. Ani semena nedaly. Nejdéle vydržely na slunném stanovišti v humózně kamenitém substrátu. (Foto Milan Odvárka).


Delphinium tatsiense




Delphinium tatsiense FRANCHET. Poměrně často pěstovaný druh. Keříčková rostlina 25 - 30 cm vysoká s tmavě zelenými dekorativními listy a spoustou velkých modrých květů v mnoha odstínech, i bílé formě. Poměrně snadno se pěstuje a po výsevu od prosince do ledna ještě tentýž rok obvykle vykvete na jednom i více stoncích, které každoročně přisazují. Proto rostlina vypadá jako malinký keřík. Dobře roste na slunci v humózní kamenité půdě s drenáží. V přírodě roste na suťových, travnatých stráních v oblasti Panzhihua v jižním Sečuánu na západě Číny. (Foto z Flóry Číny).





Delphinium wootonii













Delphinium wootonii RYDB. Je dosti odlišná rostlina oproti ostatní, obvykle modrým ostrožkám. Květ má nevýrazný, špinavě bílý s levandulovým nádechem. V podstatě je dost atraktivní. V přírodě roste na skalkách v dubových lesích, stejně jako na skalních výchozech na pastvinách, nejčastěji však na zatravněných skalních římsách hor ve výškách 700 - 1800 m. Rostliny mají rády slunce a suché stanoviště. Pochází totiž z jihovýchodního Colorada až po horké oblasti Texasu a severu Mexika (Sonora,Coahuila, Chihuahua). Ačkoliv je vzácná, lze ji občas nalézt na skalnatých svazích a v kaňonech. Kvete od května do června. V hlinité půdě se štěrkem je pouze 25 - 35 cm vysoká, v živnější půdě i 50 cm. V zahradách se pěstuje s obtížemi a výjimečně. Ve výměnách není nikdy dostatek semen. A pro zajímavost: Botanici zjistili, že v areálu rozšíření Delphinium wootonii se snadno kříží s D. madrense ve východní oblasti Big Bend v Texasu a také s D. carolinianum subsp. virescens. Je to vhodná rostlina ke křížení u pěstitelů. (Foto z Nového Mexika - Dr. Russ Kleiman)





Delphinium grandiflorum












Delphinium grandiflorum L. Je jedna z nejpěstovanějších, krásných, malých ostrožek. Bohužel se obvykle chová jako dvouletka, ale často je také krátkověká trvalka. Záleží na prostředí kde je ve skalce vysazena. A to se nedá přesně říci. Sám jsem rostlinu měl na jižní a východní straně. Na čistém jihu "uhořela", na jihu za kamenem zkomírá a na východě rostla asi tři roky a řekla mi ahoj. I ve výšce je rozdílná. V chudším, kamenitém substrátu je nízká, okolo 25 - 30 cm, v humózní půdě doroste i 60 cm. Nejlépe roste v mírném polostínu, v hlinitém substrátu s větším podílem drobného štěrku (1:3) a s malou drenáží pod rostlinou. Květy má velké, dekorativní tmavě modré. I list je krásný. Druh pochází z oblasti Zhangjiakou, Hebei, v severozápadní Číně, údajně roste i na jihozápadní Sibiři a udává se i ze severu západní Ameriky (?). Má synonymum D.sinense FISCH. (Foto Martin Pilný)

Delphinium grandiflorum f. album

U tohoto druhu ostrožky existuje i krásná bílá forma Delphinium grandiflorum f. album . Má i větší květy než základní druh Delphinium grandiflorum. (Foto Martin Pilný)


Ostrožky jsou oblíbeným sortimentem v zahradnictvích. Jak už bylo uvedeno, především vysoké druhy a kultivary. Přesto byl nedávno v severní Americe vyšlechtěn nízký hybrid F1 několikanásobným křížením základního druhu Delphinium grandiflorum. Pro ortodoxní skalničkáře zde tento hybrid uvádím jen jako zajímavost, nikoliv jako dlouholetou rostlinu do skalky.

Delphinium grandiflorum Cher Blue

Delphinium grandiflorum ´Cheer Blue F1´ Zajímavý, velice krásný kultivar. Je to nová nízká rostlina vysoká jen do 25 cm. Zahradníci ji oceňují, protože vytváří kompaktní trsy díky rozvětveným stonkům, obaleným množstvím květů. Květy má vzpřímené, bez ostruhy, světle modré. Značně nepodobné rodičovskému druhu D.grandiflorum. Tento hybrid vzchází snadno ze semen, bohužel se chová buď jako jednoletka, nebo jako monokarpická rostlina. Velmi snadno se pěstuje, bez větších nároků. Je používána především pro terasové květináče, ale také jako okraje zídek, cest nebo podél skalek. Pro zajímavost: D.´Cheer Blue F1´ obdržela také ocenění Fleuroselect Gold Medal.

MNOŽENÍ

většiny ostrožek je poměrně snadné. Semena lze vysévat hned po uzrání, ale semenáčci potřebují přes zimu alpinkový skleník kvůli suchu. Lepší je tedy vysévat v zimě, od prosince do února do humózní zeminy s pískem a dostatkem jemného štěrku (3:2:2). Semena je třeba zasypat tenkou vrstvou písku s jemným štěrkem. Pokud semena po rozmrznutí zeminy nevzejdou do jednoho až dvou měsíců, výsev nevysypávejte. Semena mohou vyklíčit i během roku nebo až další jaro. Zvláště výsevy botanických druhů ostrožek často přeléhají. Zimní výsev ostrožek, podobně jako u mnoha skalniček slouží k dormanci, tedy preventivnímu zastavení růstu v nepříznivém období roku, my skalničkáři říkáme prostě přemrznutí semen.



Nízkých botanických druhů ostrožek je mnoho dalších druhů, ale buď se v zahradách nepěstují, není dostatek semen, či je mají jen specialisté, nebo jsou na pěstování náročné. Jsou to většinou vzácné druhy. Přesto se některé objevují ve výměnách semen botanických zahrad a klubů, především zahraničních (A.G.S. či N.A.R.G.S., ale i v KS Praha a Brno). Pár z nich si zde představíme.

Delphinium albocoeruleum var. przewalskii (HUTH) W.T.WANG.
15 - 30 cm vysoký, rozvětvený květní stvol nese množství sytě modrých (s nádechem do hněda) květů. Druh roste na slunných kamenitých loukách, pastvinách a kamenitých svazích kopců v Číně v oblasti Ningxia (Helan Shan) a v jihozápadním Mongolsku ve výškách 1500 - 2000 m. Synonymum je Delphinium przewalskii HUTH. Údajně je to mimořádně nepěstovatelný druh.

Delphinium bicolor NUTT. et WATS.
15-30 cm, krásná, tmavě modrá s bílým středem, kvete VI - VII, listy malé dekorativní, roste v severozápadní oblasti Rocky Mountain v USA, v sutích na slunci. Údajně náročná na pěstování (podle informace z BG v Denveru).

Delphinium bracteosum S.et L.
15-25 cm; dekorativní, tmavě modrý květ kvete v VII - VIII; list také dekorativní, dělený; roste na Kavkazu v kamenitém, hlinitém terénu, s rychlým odtokem vody, na slunci.

Delphinium brachycentrum LEDEB.
20-30 cm, rychle roste; květ světle modrý dekorativní, tak jako dělené listy; roste v rašelinovém substrátu s velkým podílem štěrku; v polostínu až stínu, na jemně vlhkém chladném stanovišti; pochází ze severozápadní Ameriky, údajně i z Kamčatky.




Delphinium brunonianum

Delphinium brunonianum ROYLE.
15-20 cm, roste pomalu, květy má velké, dekorativní tmavě modré, vykvétají v VII - VIII, listy jsou velmi dekorativní, ochlupené; potřebuje stanoviště polostinné, chladné, s dobrou drenáží a zimním suchem, neboť v přírodě v Himálaji (západní Čína) je v zimně pod vrstvou sněhu. (Foto BG-Kew)


Delphinium calthifolium Q. E.YANG & Y.LUO je poměrně vysoký druh, 25 - 40 cm, rostoucí na okrajích lesů v nadmořské výšce okolo 2300 m. Je to poměrně nový druh objevený botaniky teprve v roce 1984. Je endemitem severního Sečuánu (Beichuan, Xikou, Manigango). Už je také v kultuře a semena byla kdysi nabízena v klubové výměně KS Praha.

Delphinium caucasicum C.A.M.
7-20 cm; má květy velké, tmavě modré až do tmavé fialové barvy, kvete v VII - VIII, listy jsou dekorativní zelenošedé, ochlupené; roste na Kavkazu na hlinito humózních štěrkových svazích, proto vyžaduje dobrou drenáž, zvláště v zimě sucho, stanoviště slunečné.

Delphinium dasycaulon Fresen.
Druh zde uvádím spíše pro zajímavost, neboť tento druh roste v Africe. Zde se vyskytuje na loukách a skalnatých kopcích v Tanzánii a v Malawi (Mzimba,Chikangava, Dedza, Vyphia, Luwawa ...) Mnoho se o této rostlině neví, byť je botanicky zdokumentovaná. Alespoň fotografie si můžete najít na internetu.

Delphinium foetidum LOMAK.
10-20 cm; květy nevýrazné, šedomodré, vykvétají v VII - VIII; list je chlupatý, zelený. Druh roste na kamenitých svazích vysokohorských luk, na Velkém i Malém Kavkazu, proto potřebuje dobrou drenáž a zimní sucho; náročný druh na pěstování.




Delphinium glaciale

Delphinium glaciale J. D. HOOKER & THOMSON.
10-15 cm; zvláštní chlupaté světle modré až bílé květy vykvétají v VIII; roste v západní Číně, Bhutánu, Nepálu a v oblasti Sikkimu, ve výškách okolo 5300 m, obvykle na značně kamenitých svazích vysokohorských luk s minimem humusu. V kultuře je náročné jej udržet, zkoušely to i některé botanické zahrady, ale chybí mu chladné podnebí během roku a úplné sucho v zimě. Upřímně - kdo by nezatoužil po takové krásce i ve skalce. (Foto Elizabeth Bayers)




Delphinium chrysotrichum var. tsarongenseDelphinium chrysotrichum var. tsarongense (HAND.-MAZZ) W.T.WANG.
5 - 8 cm; krásný vzácný malý druh s bělavými velmi chlupatými květy, rozkvétajícími v VII; listy jsou také krásné, chlupaté. Roste v Himálaji v severozápadní Číně a severním Vietnamu, v polostínu za kameny a skalkami, v humózní kamenité zemi s rychlý odtokem vody, ale ne na vysušeném stanovišti. Tento krásný druh bývá vzácně v kultuře, bohužel to bývá jednoletý nebo monokarpický druh. (Foto Oldřich Navrátil)


Delphinium middendorfii TRAUTV.
15-25 cm; zvláštní modrý květ vykvétá v VII, zelené dělené listy; druh roste téměř na celé Sibiři, zvláště v oblasti Krasnojarsku, Magadanu, Jakutska. Vyžaduje chladnou, jemně vlhkou vřesovištní zeminu. Náročný druh i pro tak významnou botanickou zahradu v Kew v Anglii, kde rostlinu zkoušeli pěstovat.

Delphinium muscosum EXELL et HILLCOAT.
7-15 cm; zvláštní květ je velký, modrý s purpurovým nádechem, kvete v VI-VII; listy má dekorativní, úzce prostříhané. Druh pochází z vyšších poloh hor v Bhutanu a jihozápadní Číny; roste na kamenitých svazích s minimem humusu, kde je rychlý odtok vody. Je to téměř nepěstovatelný druh, vyžadující zimní sucho, ale v létě stálé jemné vlhko.

Delphinium pachycentrum ex NARGS.jpg



Delphinium pachycentrum HEMSL.
20-40cm, velký tmavě modrý květ; vykvétá v VII-VIII; druh vyžaduje chladnou polohu, polostín, značně kamenitou půdu s trochou humusu. Roste na vysokohorských chudých, značně kamenitých vysokohorských svazích v Číně, v jihozápadní oblasti Qinghai a v západním Sečuánu. Obvykle ve výškách 4000 - 4600 m. (Foto ex NARGS)










Delphinium suave HUTH in ENGL. 15-40 cm; na tenkých, dosti rozvětvených lodyhách je větší množství menších modrých květů; rostlina je dosti robustní; kvete v VI. Roste na kamenitých horských pastvinách (zvířata se jí vyhýbají, je jedovatá) ve výškách 2600 - 3600 m. Uvádí se jako endemit severního Afghánistánu, ale je uvedena i ve flóře Pákistánu. Roste totiž v údolí Kurrum na afghánsko-pákistánské hranici. Botanická zahrada v Kew ji uvádí jako obtížně pěstovatelnou rostlinu, vyžadující dokonalou drenáž, kamenitohlinitou půdu a zimní sucho. Nejlépe alpinkový nevytápěný skleník.

Delphinium viscosum HOOK.f.& THOMSON.
10-20 cm; raritní druh, známý spíše z herbářových položek, málo prostudovaný. Květy jsou údajně světle namodralé, se zelenožlutým odstínem; kvete v VIII-XI, listy velké, zpeřené. Pochází z alpinské oblasti Himálají, endemit Nepálu a Tibetu, kde roste na chudých pastvinách a v sutích. Lze předpokládat, že bude náročná na pěstování. Není známo, že by byla někde v kultuře.

Připravil Martin Pilný, 2021


Nahoru


Obsah a design: © Martin Pilný
Počet přístupů: Tuto stránku vidělo již: 1029 návštěvníků.