www.skalnicky.cz Zpět na úvodní stránku
 
Výstavy a akce
Zajímavé rostliny
Pro
začátečníky
Skalky pro inspiraci
Bude Vás zajímat...
Ze světa hor
Adresy pěstitelů
Informace o klubech

Dianthus myrtinervius var. oxylepis, Dianthus oxylepis, Dianthus kajmaktzalanicus?

Jak je to vlastně správně?

O jednom moc krásném, vzácném hvozdíku.

Dianthus myrtinervius subsp. caespitosus

Tato skutečně pravá skalnička, se díky našim pěstitelům, zvolna šíří do českých skalek. Často slýchám, jak této skvostné rostlině skalničkáři říkají Dianthus kajmačkalensis, ba dokonce jsem jej viděl s takto napsanou jmenovkou v jednom prodeji. Také je u nás šířen jako Dianthus caimaechalensis ! Inu lidová tvořivost v latině je sice půvabná, ALE DĚSNÁ. V jistém zahraničním katalogu je zase uváděn jeho původ z Kavkazu !! Úplný nesmysl !
To mne vedlo k napsání následujícího povídání.
A také to, že se jedná o krásný, miniaturní druh do malých skalek.

V prvé řadě – správné jméno je


Dianthus myrtinervius subsp. caespitosus

oblast Kaimachal a Pelister

Roste na skalách a skalních výběžcích z travnatých plání pohoří Nidže, v hraniční oblasti mezi Řeckem a Makedonií. Nejvíce se nachází v oblasti poutní hory Kajmačkalan (2524 m), ale také západněji v této oblasti, na hřebeni a vrchu Pelister (2601 m), v pohoří Baba Planina. Je to tamní endemit, vážně ohrožený, především sešlapem, neboť turisté jej snad ani nevidí. Pro zajímavost, hora Kajmačkalan (makedonsky) se také jmenuje podle pohoří, Boras (řecky), Nice Dagi (turecky), či Voras Mts. Za první světové války zde v kruté bitvě padlo velmi mnoho vojáků. Kaplička a kostnice na vrchu to připomíná.

Dianthus myrtinervius subsp. myrtinervius V širší oblasti zde ještě roste základní druh Dianthus myrtinervius Boiss. subsp. myrtinervius (snímek je z webu Botanického ústavu AV ČR). Tento druh je trochu vyšší, méně kompaktní, v květu má okolo 4 - 5 cm, zatímco subspécie caespitosus, o které je toto povídání, není vyšší jak 1-2 cm v květu. Různě syté růžové květy jsou přisedlé, téměř bezlodyžné, vykvétají ze zcela plochého koberce listových růžic. Podobně jako silenka bezlodyžná Silene acaulis. Nádhera.


Dianthus myrtinervius subsp. caespitosus - detail listu
Listy má rostlina stálezelené v různých odstínech, úzké do špičky a vstřícné. Výběžky vyrůstají z různě se větvícího kmínku, plazícího se těsně u země. Vytváří tak hustý koberec, nikoliv bochánek

Zmatky kolem jména a popisu jsou dány také tím, že do kultury se dostala semena rostlin z různých poloh skal hřebenu Kajmačkalan. Rostliny se tak trochu liší, jak listy, tak barvou květů. Já mám například jednu rostlinu světle zelenou, druhou tmavě zelenou. Ta tmavší má i tmavší květy. Obě pěstuji těsně vedle sebe, takže ten rozdíl ve skalce nemůže být dán rozdílnými stanovišti. Tedy proměnlivost druhu je jasná. Mimochodem - bylo by zajímavé tuto rostlinu zkusit dále křížit s jinými atraktivními hvozdíky. Mohly by vzniknout zajímavé kultivary.

Pěstování

Dianthus myrtinervius – obě jeho subspécie, se pěstuje poměrně snadno. Ovšem pouze tam, kde je stanoviště celý den osluněno a kde při dešti ihned odtéká voda pryč. Mně výborně roste a rozrůstá se v šikmé, široké spáře pouze v hrubém písku se štěrkem (1 : 1) a povrch je zasypán 2 cm vrstvou štěrku. (Snímek je ze skalky). Dianthus myrtinervius subsp. myrtinervius
V přírodě roste ve skalních puklinách na skalních římsách a hranách skalek, ale také mezi štěrkem s travinami. Oblast pohoří Kajmačkalan je z granitu, tedy bez vápence. U mne roste na ortorule, „kyselé“ hornině a štěrku. Nemá tu žádnou zeminu, jen dostane na jaře jedno přihnojení Kristalonem Start, jako celá skalka.

Množení by nemělo být problémové. Výborně jde ze semen, udělá-li je. Řízkování jsem zatím nezkoušel, ale jak mi nezištně prozradila jedna severomoravská pěstitelka, dobře jde množit pomocí zimních řízků nastříhaných před prvními mrazy.

A jak je to vlastně s těmi jmény?
Všechna jiná jsou jen synonyma: Dianthus kajmaktzalanicus K. Mitsevski, Dianthus oxylepis (Boiss.) Kümmerle & Jáv. či Dianthus myrtinervius var. oxylepis Boiss. Bohužel i světové databáze v tom mají někdy zmatek.
Ovšem Flóra Řecka má jasno: Dianthus myrtinervius subsp. caespitosus Strid & Papanicolaou (1978).

Dianthus myrtinervius subsp. myrtinervius Snímek ukazuje, jak je neuvěřitelně malinký. Pro srovnání je na fotografii mince. Ač jsou květy drobné, vytvářejí růžový koberec, trošku s nádechem do purpurové barvy. Získáte-li ho, považujte si ho, hýčkejte a foťte. Menší druh hvozdíku snad ani neexistuje.






Připravil Martin Pilný
Foto © Martin Pilný, 2016, není-li uvedeno jinak.

O zajímavostech oblasti Kajmačkalu více na Wikipedii.
O zajímavostech oblasti Pelister více na Wikipedii a na stránce o národním parku.

Pelister - hřeben

V takovém prostředí hvozdík Dianthus myrtinervius subsp. caespitosus roste. "Vypečené" hory, skály, sutě, drny. Snímek je z hřebenu pod horou Pelister. (Foto Aleksandar Veljković)

Pelister - vrchol 2601 m

Vrchol hory Pelister, vysoký 2601 metrů. Pohled na něj nepřipomíná, že je zde již od roku 1948 chráněný národní park. Duše turisty, natož skalničkáře, se zde jen otřese. Ovšem s vozy SUV 4x4 sem lze vyjet. (Foto z Wikipedia)




Obsah a design: © Martin Pilný
Počet přístupů: Tuto stránku vidělo již: 2380 návštěvníků.