www.skalnicky.cz Zpět na úvodní stránku
 
Výstavy a akce
Zajímavé rostliny
Pro
začátečníky
Skalky pro inspiraci
Bude Vás zajímat...
Ze světa hor
Adresy pěstitelů
Informace o klubech

Dianthus freynii

krásný, malinký hvozdík z Bosny a Hercegoviny

Je to již pár let zpátky, kdy hvozdík Dianthus freynii byl „obyčejný“, protože jej měl kde kdo na skalce. Patrně i proto, že pár expedic jeho semena přinesla z lokalit. Následně se objevila i ve výměnách mezi přáteli. Nějak ale z našich skalek a množáren mizí (nebo se mýlím?), zvláště ten pravý, nikoliv sprášený s jinými druhy. To hvozdíky rádi dělají. Ten skutečný, je opravdu krásná pravá skalnička. Jako na fotografii z pohoří Prenj.

Dianthus freynii Prenj

Dianthus freynii VANDAS je vysokohorským endemitem centrálních hor Bosny a Hercegoviny, kde roste výhradně na krasových částech vápencových pohoří v oblasti Plasa, Prenj a Čvrsnica. Popsal jej Karel Vandas již v roce 1889 právě z planiny Plasa, uváděné jako locus classicus. Roste v alpínském pásmu, v nadmořské výšce od přibližně 1900 metrů až po 2200 metrů. Větší množství rostlin lze najít i na dalších krasových lokalitách, například v okolí nejvyššího vrcholu Zelena Glava (2155 m.n.m.) v pohoří Prenj, severně od Mostaru. Jeden z výstupů k vrcholu je od obce Polje Bijela, kam lze dojet autem. Také na Čvrsnici, kde je pět vrcholů s výškou nad 2000 metrů (nejvyšší hora Pločno má 2228 metrů n.m.) je možno najít tento hvozdík ve větší množství. Druh je podivně uváděn také v jižním Bulharsku, bohužel bez údajů o bližších lokalitách. Toto nemám ověřeno. Na fotografii je pohled z hřebenu Vysočice na pohoří Prenj.

Pohled z Vysočice na Prenj

Pokud byste se za ním vypravili do pohoří Čvrsnica, neměli byste si ujít nádherný přírodní skalní útvar Hajdučka Vrata (Bandit Gate). Je to zvlášť chráněné skalní okno v místním Národním parku Bosny a Hercegoviny.

Dianthus freynii je přirovnáván k druhu Dianthus microlepis. Někdy i zaměňován. Liší se však listy i květy. Listy má jednoduché, protilehlé, celokrajné, kopinaté. Jsou matné, zelenošedé až modravé, jemně drsné, s křehkými okraji. Jsou větší, 1 – 2 cm dlouhé, 1-2 mm široké. Květní stonky jsou vysoké někdy až do 5 cm. Květy má poměrně velké, přibližně 1 cm v průměru. Pět purpurových okvětních plátků má po okrajích jemné, ale výrazné zoubkování. Tvar plátků je trojúhelníkový. Rostliny vykvétají v létě, podle nadmořské výšky, již začátkem července. Určovací znaky na kresbě byly převzaty z knihy Planinske biljke, autor Dr.Čedomil Šilić, 1984. Dianthus freynii-určovací znaky

Tento hvozdík vytváří lehce rozvolněné bochánky. V přírodě jsou roztroušené mezi kameny v sutích a ve spárách skalních bloků. Obvykle v polohách otočených na jih. Jenže je to vysokohorská rostlina, tedy z chladnější, byť osluněné, oblasti. Proto ve skalce je riziko „upečení“ na jižní straně téměř jisté. Takže Dianthus freynii by měl být vysazen spíše na chladnějších světlých místech, s dokonalým odtokem vody. Ten je důležitý hlavně v podzimním a zimním počasí. V přírodě jsou bochánky celou zimu v suchu pod sněhem. Ve skalce je třeba dát kolem krčku drobný štěrk proti zimnímu zahnívání, protože jako většina hvozdíků má kůlový kořen. Proto se i obtížně přesazuje a je lepší jej množit semeny. Půdu nepotřebuje příliš živnou, hlavně propustnou a pokud možno vápenitou. Na snímku z přírody je jasně vidět, jaké prostředí, tedy suťoviště, mu nejlépe vyhovuje.

Dianthus freynii v přírodní suti

Snadno se množí, podobně jako všechny ostatní hvozdíky. Stačí od prosince do února vysévat semena klasicky, jednoduše do propustného substrátu. Semena zasypat vrstvičkou cca 5mm říčního písku a na povrchu 2-3 mm zásyp z jemného štěrku (tzv. rýže), či z prosetých větších zrn písku. Semenáčky je dobré brzy pikýrovat, nejlépe při druhých či třetích pravých listech. Protože jako většina hvozdíků hluboce koření a při pozdějším pikýrování by se "kůlový" kořínek s tenkými kořínky kolem, mohl přetrhnout.
POZOR. Kdo si tento hvozdík koupí v zahradnictví, bývá zahradníky komerčně sázen, jako mnoho dalších druhů, do rašelinného substrátu s bohatou výživou. Takovou zhýčkanou rostlinu je dobré nechat trochu zaschnout, aby šla rašelina po vyklopení z kontejnerku lépe vytřást. Čím více se rašeliny u rostliny zbavíte, tím lépe. Ovšem nevyklepat příliš i s jemnými kořínky. Při sázení do skalky je třeba kořínky rostliny na stanovišti ve skalce prosypat polosuchou směsí (viz výše), která se prosype mezi kořínky a následně postupně, ale dobře zalít, aby se zemina zaplavila mezi ně.
Mimochodem - tento postup platí u většiny skalniček koupených v komerčních zahradnictvích.

Kdo má tento hvozdík ve skalce, měl by si ho hýčkat, sbírat semena a množit. Stojí to za to, neboť není tak náročný jako Dianthus microlepis i když obdobně krásný. Dianthus freynii by na klasických skalkách neměl chybět, je to milá drobnička.

Poštovní známky s Dianthus freynii Jak je mým zvykem, ještě zajímavost: Dianthus freynii se objevil v roce 1997 i na poštovní známce Bosny a Hercegoviny. Je zde nakreslen i s dalším endemitem z pohoří Prenj, a to s Oxytropis prenja. (Reprofoto s přetiskem převzato z internetu).

Připravil © Martin Pilný, 2023



Obsah a design: © Martin Pilný
431