krásný, malinký hvozdík z Bosny a Hercegoviny

Dianthus freynii VANDAS je vysokohorským endemitem centrálních hor Bosny a Hercegoviny, kde roste výhradně na krasových částech vápencových pohoří v oblasti Plasa, Prenj a Čvrsnica. Popsal jej Karel Vandas již v roce 1889 právě z planiny Plasa, uváděné jako locus classicus. Roste v alpínském pásmu, v nadmořské výšce od přibližně 1900 metrů až po 2200 metrů. Větší množství rostlin lze najít i na dalších krasových lokalitách, například v okolí nejvyššího vrcholu Zelena Glava (2155 m.n.m.) v pohoří Prenj, severně od Mostaru. Jeden z výstupů k vrcholu je od obce Polje Bijela, kam lze dojet autem. Také na Čvrsnici, kde je pět vrcholů s výškou nad 2000 metrů (nejvyšší hora Pločno má 2228 metrů n.m.) je možno najít tento hvozdík ve větší množství. Druh je podivně uváděn také v jižním Bulharsku, bohužel bez údajů o bližších lokalitách. Toto nemám ověřeno. Na fotografii je pohled z hřebenu Vysočice na pohoří Prenj.

Pokud byste se za ním vypravili do pohoří Čvrsnica, neměli byste si ujít nádherný přírodní skalní útvar Hajdučka Vrata (Bandit Gate). Je to zvlášť chráněné skalní okno v místním Národním parku Bosny a Hercegoviny.

Dianthus freynii je přirovnáván k druhu Dianthus microlepis. Někdy i zaměňován. Liší se však listy i květy. Listy má jednoduché, protilehlé, celokrajné, kopinaté. Jsou matné, zelenošedé až modravé, jemně drsné, s křehkými okraji. Jsou větší, 1 – 2 cm dlouhé, 1-2 mm široké. Květní stonky jsou vysoké někdy až do 5 cm. Květy má poměrně velké, přibližně 1 cm v průměru. Pět purpurových okvětních plátků má po okrajích jemné, ale výrazné zoubkování. Tvar plátků je trojúhelníkový. Rostliny vykvétají v létě, podle nadmořské výšky, již začátkem července. Určovací znaky na kresbě byly převzaty z knihy Planinske biljke, autor Dr.Čedomil Šilić, 1984.

Tento hvozdík vytváří lehce rozvolněné bochánky. V přírodě jsou roztroušené mezi kameny v sutích a ve spárách skalních bloků. Obvykle v polohách otočených na jih. Jenže je to vysokohorská rostlina, tedy z chladnější, byť osluněné, oblasti. Proto ve skalce je riziko „upečení“ na jižní straně téměř jisté. Takže Dianthus freynii by měl být vysazen spíše na chladnějších světlých místech, s dokonalým odtokem vody. Ten je důležitý hlavně v podzimním a zimním počasí. V přírodě jsou bochánky celou zimu v suchu pod sněhem. Ve skalce je třeba dát kolem krčku drobný štěrk proti zimnímu zahnívání, protože jako většina hvozdíků má kůlový kořen. Proto se i obtížně přesazuje a je lepší jej množit semeny. Půdu nepotřebuje příliš živnou, hlavně propustnou a pokud možno vápenitou. Na snímku z přírody je jasně vidět, jaké prostředí, tedy suťoviště, mu nejlépe vyhovuje.

Snadno se množí, podobně jako všechny ostatní hvozdíky. Stačí od prosince do února vysévat semena klasicky, jednoduše do propustného substrátu. Semena zasypat vrstvičkou cca 5mm říčního písku a na povrchu 2-3 mm zásyp z jemného štěrku (tzv. rýže), či z prosetých větších zrn písku. Semenáčky je dobré brzy pikýrovat, nejlépe při druhých či třetích pravých listech. Protože jako většina hvozdíků hluboce koření a při pozdějším pikýrování by se "kůlový" kořínek s tenkými kořínky kolem, mohl přetrhnout.
POZOR. Kdo si tento hvozdík koupí v zahradnictví, bývá zahradníky komerčně sázen, jako mnoho dalších druhů, do rašelinného substrátu s bohatou výživou. Takovou zhýčkanou rostlinu je dobré nechat trochu zaschnout, aby šla rašelina po vyklopení z kontejnerku lépe vytřást. Čím více se rašeliny u rostliny zbavíte, tím lépe. Ovšem nevyklepat příliš i s jemnými kořínky. Při sázení do skalky je třeba kořínky rostliny na stanovišti ve skalce prosypat polosuchou směsí (viz výše), která se prosype mezi kořínky a následně postupně, ale dobře zalít, aby se zemina zaplavila mezi ně.
Mimochodem - tento postup platí u většiny skalniček koupených v komerčních zahradnictvích.

Kdo má tento hvozdík ve skalce, měl by si ho hýčkat, sbírat semena a množit. Stojí to za to, neboť není tak náročný jako Dianthus microlepis i když obdobně krásný. Dianthus freynii by na klasických skalkách neměl chybět, je to milá drobnička.

Jak je mým zvykem, ještě zajímavost: Dianthus freynii se objevil v roce 1997 i na poštovní známce Bosny a Hercegoviny. Je zde nakreslen i s dalším endemitem z pohoří Prenj, a to s Oxytropis prenja. (Reprofoto s přetiskem převzato z internetu).

Připravil © Martin Pilný, 2023