Hypericum bilgehan-bilgilii

V letech 2014 a 2016 sbírali dva turečtí botanikové, pánové Başköse a Savran v jižní Anatolii v oblasti hranice provincií Konya-Isparta v oblasti hory Çürük pohoří Dedegöl vzorky rostlin třezalek - Hypericum ze sekce Triadenioides. Rostliny se morfologicky lišily od dvou ostatních taxonů sekce rostoucích v Turecku (H. ternatum a H. pallens), zvláště listy uspořádanými v přeslenech, jednotlivými vytrvalými květy se třemi svazky tyčinek, třemi čnělkami, semena podélně-tečkovaná. To autory vedlo k popsání nového druhu Hypericum bilgehan-bilgilii Başköse & Savran, na počest zemřelého, mladého botanického asistenta prof. Bilgehana BILGILI (1977–2015). Pro vášnivé skalničkáře je to úžasný objev, protože rostlina odpovídá představě o malých skalničkách. Lze předpokládat, že pěstitele bude zajímat botanický popis nové třezalky Hypericum bilgehan-bilgilii Başköse & Savran.

Rostliny tvoří kompaktní polštáře s dřevnatějícími oddenky, vysoké do 6 cm, listy jsou mimořádně drobné, značně sukulentní, obvejčité s černými žlázami, kališní lístky s 1-2 černými žlázami obrácenými k vrcholu, okvětní lístky obvejčité až obkopinaté, zřídka vejčité, bez žláz, tyčinek 40-55, semena tmavě hnědá. Květy převážně jednotlivé, 10-20 mm v průměru, sytě žluté, na krátkých stopkách. Kvete koncem června a v červenci, plodí v září.

Hypericum bilgehan-bilgilii určovací detaily:
A - kvetoucí rostlina;
B, C - květy;
D – listy;
E - habitus na lokalitě;
F - plod (tobolka);
G - semeno
(Foto A.Savran).

Třezalka roste endemicky pouze na typové lokalitě na jihu a jihovýchodě pohoří Dedegöl jako chasmofyt na exponovaných, rozpraskaných vápencových skalách ve výškách 1 600 - 2 100 m n. m. Roste zde společně s taxony, jako je Ornithogalum armeniacum Baker (1879: 748), Omphalodes ripleyana Davis (1956:82), Leontodon asperrimus (Willdenow 1803: 1507) Boissier ex Ball (1850: 15), Potentilla kotschyana Fenzl (1842:6), Symphytum brachycalyx (Boissier 1844: 43), Iberis sempervirens (Linnaeus 1753: 648), Astragalus angustifolius (Lamarck 1783: 321), Galanthus elwesii (Hook 1875: 101) a Geranium glaberrimum Boissier & Heldreich (1849:116).


Vzhledem k místu výskytu třezalky Hypericum bilgehan-bilgilii Başköse & Savran se dá předpokládat, že by tato třezalka mohla růst i v českých podmínkách na vápencových (lépe travertinových) skalkách s velmi dobrou drenáží a suchým zimováním. Problém spíš bude získat semeno k rozmnožení a možnosti zavedení do kultury. Právě díky tomu by se však mohl druh udržet i do budoucna. Odhadované množství rostlin v místě výskytu je totiž cca méně než 150 jedinců, navíc ohrožených pastvou koz a ovcí.

Připravil Ing. Jaromír Dvořák

Foto © Ahmet SAVRAN 2019

Zpracováno podle zdroje: http://www.researchgate.net/publication/328743445_A_new_species_from_southern_Anatolia_Dedegol_Mountain_Series-Curuk_Mountain_in_Turkey_Hypericum_bilgehan-bilgilii_Hypericaceae Phytotaxa 374 (2): 110–118"/