Podzimní pozdrav z amerických prérií
Symphyotrichum ericoides
nebo jak se říkalo
Aster ericoides
Pozdní podzim ve skalce bývá již trochu smutný. Květy téměř žádné. Přesto vám ve skalce, či jejím nejbližším okolí, může u nohou „zasvítit“ množství bílých kvítků, kvetoucích od října až do mrazů.
V češtině se tomuto druhu říká různě - hvězdnice vřesovcová, astřička vřesovcová a má další zahradnická jména. Hned v úvodu je tedy třeba vědět, že pod současným jménem Symphyotrichum ericoides (L.) G.L.NESOM, je botaniky uváděn přírodní bílý druh, vysoký okolo 30 cm. Téměř stoleté křížení s jinými druhy aster, vznikly a vznikají kultivary, které jsou nabízeny na trhu. Jde však o dosti vysoké kultivary (až 90 cm) různobarevných podzimních aster. Mnohdy jednoletých. Těmi se zde nebudu zabývat, protože vysoké rostliny do skalky mezi drobničky nepatří.
Základní druh Symphyotrichum ericoides var. ericoides roste na okrajích lesů či okolo křoví, na skalnatých místech nebo v sutích, i v písčitých prériích, a to od Kanady, přes celou Severní Ameriku až do polopouští severního Mexika. Nalézat jej lze i v nadmořských výškách okolo 2000 metrů. V některých amerických státech patří dokonce k chráněným druhům.
Nás bude zajímat varieta Symphyotrichum ericoides var. pansum. Především pak její kultivar
Symphyotrichum ericoides ´Snow Flurry´
Rostlina má mezi pěstiteli většinou původní jméno Aster ericoides ´Snow Flurry´. Já mám toto snadněji zapamatovatelné jméno raději a nejen já. Leč botanici mají jasno a člověk by se tomu měl podřídit. Ale nechme botanické úvahy o jménech tohoto druhu, o tom více na konci článku. Vraťme se na skalku.
Skvostné je, že tento kultivar patří mezi úplně poslední květy ve skalce. Rozkvétá na podzim, obvykle uprostřed října. Kultivar vytváří krásný koberec, jen okolo 2 cm vysoký, bohatě kvetoucí drobnými bílými kvítky, podobnými hvězdičkám. Neúnavně vykvétají stále nové a nové, než jejich „dovádění“ zastaví první mráz. Úzké čárkovité, jemně ochlupené, tmavě zelené listy nejsou pod květy téměř vidět, stejně jako dřevnaté výhony. Druh je totiž polokeř. Kultivar ´Snow Flurry´ je mimořádně oblíbený. Proto je i obtížné jej sehnat v zahradnictvích či u jiných pěstitelů. Nedá se totiž množit ve velkém.
Pěstování není náročné
Z rozsáhlých suchých oblastí Ameriky, odkud druh pochází, je zřejmé, že jde o poměrně nenáročnou rostlinu vhodnou na plné slunce a s dobrou drenáží nebo rychlým odtokem vody po dešti. Ideální místo k vysazení jsou kamenité plochy. V úzké spáře se rostlině moc líbit nebude. Stejně tak ne ve stínu.
Protože ´Snow Flurry´ vytváří polodřevnaté výhony od kořene do všech stran, dobře se rozrůstá do plochy. Tyto výhony mohou růst i přes větší kameny, či tzv. placáky. Větvičky bývají dlouhé i 30 cm a více. V podstatě jedinou péčí o rostlinu je jarní sestřih odkvetlých loňských výhonů. Nejlépe v době rašení - obvykle koncem května, protože jsou již vidět pupeny na větvičkách. Konce větévek bývají omrzlé a suché, neboť mráz tyto mladé podzimní výhonky poškodil. Může za to dlouhá doba kvetení, jak už bylo řečeno, až do mrazů. Zastřižení až k prvním pupenům je nejen estetická záležitost, ale především rostlina zahoustne a vytvoří krásný kobereček. Rostlina je ovšem plně mrazuvzdorná, uvádí se, že snese až mínus 40°C a tak u nás bez problémů přežije zimu. Samozřejmě, že sestřih není nutný, ale v době květu je znát, že nebyl udělán.
V době rašení můžete výhony sestřihem různě směrovat. Na snímku je výhon, který byl usměrněn sestřihem podél spáry a roste nad sutí. Ale zde nepřikoření, jen vypadá, že v té spáře roste. Ovšem právě v úzkých spárách rostlina obvykle nevydrží.
Ve skalce je nejlepší rostlinu vysadit do kamenité plochy s pískem, drobným štěrkem a s trochou humusu (přibližně 2:3:1). Pokud máte u skalky tzv. suťoviště, je sem mimořádně vhodná. Stejně tak je ideální tím, že pozdě raší, a tak ji lze mít vysazenou v místech s jarními krokusy (nejlépe botanickými). Právě v době když krokusy odkvetou, zaschnou listy a zmizí, začíná ´Snow Flurry´ teprve rašit.
Množení je trochu náročnější
Jak už bylo řečeno, na jaře, po pár letech, je dobré trsy zmladit. Rostlinu také můžete v době rašení puků přesazovat, nebo ji rozmnožit opatrným dělením trsů při rašení. Pozor, kořeny bývají dosti hluboko (proto snesou sucho i mráz), ale jejich menší potrhání při vyrytí nevadí.
Obvyklejší množení je řízkování v červnu. Je otázkou vašeho umu, tak, jako u všech různě řízkovaných rostlin, jak vám řízky pustí kořínky. Poléhavé výhony ´Snow Flury´ totiž ve skalce příliš nepřikořeňují. V podstatě jen tam, kde je pod nimi zemina, nikoliv kameny a štěrk. K řízkování lze použít jarní výhonky z mateční rostliny. I to je důvod, proč není rostlin dostatek v zahradnictvích i u pěstitelů skalniček.
Množení z řízků, je úspěšnost různá, obvykle okolo 60%. Řízky odebírejte koncem června, vždy letorost s kouskem loňského dřeva. Někdy se daří řízkování i koncem srpna. Poupata na řízku se ale musí vylámat.
Jinak je pěstování snadné, chorobami rostliny netrpí, ani nepřitahují škůdce. Jen ve stínu může listy pokrýt padlí. Proto, jak bylo již řečeno, plné slunce a štěrková drenáž vám zajistí bezstarostné pěstování.
Text a foto © Martin Pilný, 2022
A ještě botanická poznámka.
Druh má dva přírodní taxony: Symphyotrichum ericoides var. ericoides (L.) G.L.NESOM , který je trsnatý, přibližně 30 cm vysoký a šíří se podzemními oddenky a druhý druh S. ericoides var. pansum (S.F.BLAKE) G.L.NESOM , který není trsnatý, má plazivé výhony na povrchu a kořeny má ve shluku na jednom místě.
Z této variety pravděpodobně vznikl i kultivar ´Snow Flurry´. Po zahradách a zahradnictvích koluje pod chybným jménem Aster ericoides var. procumbens ´Snow Flurry´.
V botanické literatuře můžete nalézat i mimořádně mnoho synonym:
Symphyotrichum ericoides (Linnaeus) G. L. Nesom var. prostratum (Kuntze) G. L. Nesom
Aster ciliatus Muhlenberg ex Willdenow;
A. ericoides (L.) var. prostratus (Kuntze) S. F. Blake;
A. exiguus Rydberg;
A. hebecladus de Candolle;
A. multiflorus Aiton;
A. multiflorus var. ciliatus Barton;
A. multiflorus var. exiguus Fernald;
A. multiflorus var. prostratus Kuntze;
A. polycephalus Rydberg;
A. scoparius de Candolle;
|