www.skalnicky.cz Zpět na úvodní stránku
 
Výstavy a akce
Zajímavé rostliny
Pro
začátečníky
Skalky pro inspiraci
Bude Vás zajímat...
Ze světa hor
Adresy pěstitelů
Informace o klubech


Množení zimními řízky

bez vytápěného skleníku

Zimní skalka

Rostliny ve skalce v předjarním období mohou kvést a opět být zasypány sněhem. Většině to nevadí. Z toho a ze zkušeností vychází toto povídání.

Mnoho rodů skalniček se daří velmi dobře množit semeny, ovšem není tak zaručeno, zda již nedošlo ke zkřížení s jinými příbuznými druhy. Proto chceme-li zachovat identické jedince, musíme množit pomocí řízků z dané rostliny. Běžně je doporučováno řízkovat v červnu, kdy již letorosty „uzrávají“. Ovšem v této době to vyžaduje pečlivé sledování stavu řízků. Sledovat teploty, zálivku …
Přitom většina stálezelených druhů skalniček koření naprosto bezproblémově, a to zimními řízky nasbíranými z mladých či matečních rostlin nejpozději začátkem prosince. Ale ne zase příliš brzo. Umět odhadnout, kdy hrozí první mrazy a tedy nejvyšší čas jít řezat řízky – to je už umění pěstitele. Můžete se o to pokusit, byť nejste profi zahradníci a spíše amatéři.
Tímto způsobem lze zakořeňovat většinu choulostivých druhů včetně celého rodu Saxifraga. Prosinec až únor je stabilní termín, nehrozí přehřátí skleníku a přeschnutí či zapaření řízků.
Zimními řízky proto množíme obvykle od začátku ledna, neboť je to jediné období, kdy se nestane, že by se řízky ve skleníku tzv. uvařily, jako třeba v červnu či září (dvě příručkami doporučovaná období k řízkování). Navíc v zimě je na to dost času. Ideální způsob využití zimy k práci pro zahradu. Jen je potřeba řízky nastříhat opravdu nejpozději v prosinci. Pozdě na podzim, před odběrem řízků, jsou už všechny skalničky dobře vyzrálé a řízky z nich tak nepodehnívají. Není však nutné řízkovat až v lednu. Samozřejmě, že pro řízky je nejlepší, když jsou nařízkovány v co možná nejkratší době od sběru, klidně ihned, ještě před mrazy.
Metodou zimních řízků lze množit veškeré stálezelené skalničky kromě sukulentů, které se množí v létě. Dokonce i rody jako Phlox, Armeria, Campanula, Draba, Dianthus… prostě vše, včetně stálezelených dřevin jako např. Cotoneaster, Helianthemum, Teucrium, Podocarpus a další. Množí se tak i mateřídoušky, prostě vše, co obvykle do skupiny stálezelených skalniček v zahradě patří.

Jak na to?

Řízky – výhony, odebíráme z matečných rostlin v bezmrazých dnech obvykle před Vánocemi. Musí se stihnout sklizeň všech řízků dříve, než začne trvale mrznout a sněžit. Brzy kvetoucí skalničky mají totiž už v únoru poupata a začínají se probouzet a procento zakořeněných řízků se zmenšuje. Mění se již hladiny růstových hormonů v rostlině. Funguje to tak, že zhruba v polovině prosince (i dříve) sklízíme řízky do mikrotenových sáčků. Pokud to jde, odebíráme řízky ve větších kusech, které se pak rozdělí na malé řízky až těsně před řízkováním. Při sklizni samozřejmě přidáme do sáčků již i jmenovky, aby nedošlo k záměnám. Jmenovky tak máme zároveň připravené do řízkovnic. Není-li před Vánoci čas řízkovat, sáčky uložíme např. do plastové přepravky. Tu necháme ve studeném skleníku, verandě, přístěnku a podobně, ve stínu. Ani nevadí, když sklizené řízky v sáčcích někde v přístěnku zamrznou, dokonce je to lepší, vydrží tak déle, než na ně dojde řada. Samozřejmě se musí řízky nechat rozmrzat pomalinku, než se s nimi začne pracovat
Na odběr řízků využíváme nejhezčí mladé rostlinky, například z předchozích množení nebo z nově získaných „mláďat“. Obecně totiž platí, že mladá, nedávno množená rostlina má ještě v organismu vyšší množství rostlinných hormonů, důležitých pro tvorbu kalusu a kořenů. Čím je rostlina starší, tím méně má hormonů a tím hůře koření. Proto je lepší si pro přemnožování nechávat mladé exempláře, ty starší nechat ve skalce jako okrasu a železnou rezervu, a z mladých, vždy těch nejhezčích množit. Samozřejmě, že si můžeme množit z rostlin ve skalce, ale musíme počítat s tím, že procento úspěšnosti zakořenění bude menší. Nejhezčí rostliny v množárničce se nikdy neprodávají ani nedarují. Z těch se dál množí. To platí i u množení dřevin. Mladé, nedávno množené rostliny, koření téměř na 100%, u starších to často klesá jen na 15% i méně. Čím starší dřevina, tím hůř koření. Profesionální zahradníci obecně množí tzv. z květináče do květináče. Část produkce jde do prodeje a část znovu na přemnožení. Matečnice jsou potom jen jako železná rezerva.
Obvykle po Novém roce, když se vše po Vánocích uklidní a máme více času, začínáme postupně s řízkováním. Nejdříve zpracováváme řízky rodu Phlox - ty vydrží v sáčku nejkratší dobu. Pak další rody. Mezi poslední patří rody Dianthus a Saxifraga sekce Porophyllum (Kabschia). Ty vydrží v chladu a stínu nejdéle. Poslední kousky se ale musí dostat do řízkovacích truhlíků nejpozději do poloviny února.

Zimní řízkování

Jak se připraví řízky?

Většina rodů se množí řízky s patkou - odtržené v rozdvojení. Když je patka moc dlouhá, je lepší ji malinko zakrátit. Ti, kteří budou mít na řízky více času, udělají dobře, když všechny dlouhé patky zakrátí ostrými nůžkami. Je dobré, někdy i nezbytné, průběžně během práce, nůžky desinfikovat máčením do lihu a otřením čistým hadříkem. To platí hlavně pro rod Dianthus. Příliš krátce střižené řízky bez patky obvykle netvoří kalus a kořeny, které se tvoří z pletiva v rozdvojení. Proto je nutná u řízku ponechaná krátká patka. Řízky z trsů nebo větviček je proto zapotřebí odtrhávat. Pozor u později řízkovaných rostlin, například až v červnu, již dlouhá patka působí v letním teple potíže a zahnívá. Pokud to stavba rostliny dovoluje, jsou řízky s patkou nejlepší pro většinu rodů, snad kromě stálezelených dřevin typu Helianthemum a podobných. Ty mají někdy hodně dlouhé výhony a v místě větvení již bývají cela zdřevnatělé. Tím i nevhodné pro tvorbu kořenů. Řízky je totiž potřeba odebírat z krátkých, opravdu vyzrálých letorostů.

Jaký řízkovací substrát?

Pokud nám uskladněné výhony případně zmrzly, musí se nechat před řízkováním zvolna rozmrznout. Poté je roztrháme na jednotlivé větvičky nebo růžice a klasicky je pomocí kolíčku pícháme do řízkovnice. Zakořeňujeme je v substrátu, který si vyrobíme ze směsi v poměru 1:1 z písku a kokosové drtě bez příměsí. Používáme nejlépe Cocopres pro zahradníky, nikoliv například ten ze zverimexu, neboť ten bývá zasolený.
Truhlíky s řízky necháváme pod netkanou textilií v nevytápěném skleníku a nejpozději začátkem dubna jsou rostliny většinou zakořenělé.
Zimní řízkování Je dobré použít práškový stimulátor a do zakořeňovací směsi je výborné přimíchávat ve většině případů symbiotické houby . Je to vyzkoušené i profesionálními zahradníky. Pro rod Dianthus to není nutné - netvoří symbiózu, a taky celá čeleď Brasicaceae to nepotřebuje. Řízkům nijak nevadí, že jsou část zimy v truhlících zcela zamrzlé. Jakmile mrazy povolí a ve skleníku se oteplí, začnou kořenit a v průběhu teplejšího konce zimy má většina řízků kořínky.

Jak v předjaří?

Brzy z jara, když se začíná zvedat teplota a rostlinky již mají kořínky, je nutné důkladně větrat, případně stínit, a co nejdříve dát truhlíky mimo skleník do stínu na otužení. V dubnu již někdy bývají vysoké teploty a řízky by se přehřály. Řízkovnice by ale měla být pod větraným krytem proti přílišnému dešti. Většina řízků začíná taky tvořit budoucí květy. Mají je založené na výhonech už z předchozího roku, a tak je lépe poupata odstřihnout či vyštípnout (pokud je to technicky možné), aby se mladé rostlinky nevysilovaly. Po otužení je možné během jara nařízkované jedince hrnkovat. Do podzimu jsou z nich narostlé krásné nové rostliny. Při tomto způsobu množení mají na to celou vegetační dobu.


A ještě poznámka:

Nemáte studený skleníček? Zkuste se porozhlédnout u sousedů, kde jim rostla rajčata a další zelenina a v zimě jsou jejich skleníky prázdné. Jistě se s vašimi sousedy domluvíte o krátkodobém poskytnutí útočiště pro vaše řízky. V obcích je takových prázdných skleníčků či skleníků v zimě obvykle hodně. A na jaře je již nebudete potřebovat, zatím co sousedé ano.

Máte-li s metodou zimních řízků další, či jiné zkušenosti, můžete se s nimi na této stránce podělit s ostatními. Stačí napsat.

S využitím rad a zkušeností významné profesionální pěstitelky Ing. Milady Schlingerové ze Severní Moravy,
připravil © Martin Pilný, 2017


Ať vám skalka dává radost i v zimě.

Zimní skalka

Nahoru


Obsah a design: © Martin Pilný
5175