Znáte rod Solidago?

Solidago multiradiata var. scopulorum

Je to zlatobýl, který vám začne kvést v polovině léta a když rostlině při odkvétání koncem srpna odstřihnete lodyhu (nepotřebujete-li semena), pak vám v září vykvete podruhé.
Tento druh pochází ze široké oblasti středozápadu Severní Ameriky, od Aljašky, přes Kanadu až po Nové Mexiko, v celé délce pohoří Rocky Mountains. Však je také místními nazýván Rocky Mountains Goldenrod nebo Northern Goldenrod. Místně se nazývá také Manyray Goldenrod. Vyhledává slunné subalpínské a alpinské travnaté svahy a sutě, až do nadmořských výšek 3700 metrů. Údajně dokonce až do 4500 metrů!

Již z toho je zřejmé, že vyžaduje chladnější, sušší, světlé stanoviště s odtokem vody po dešti. Rostlina je vysoká 10–30 cm. Čím méně výživný substrát má, tím je nižší. Ideální je směs humusu, písku a drobného štěrku v poměru (1 : 1 : 3). Na skalce může růst i na slunečném, nikoliv však vypékaném stanovišti, kde je také drobnější. Rostlina na snímku je 25 cm vysoká a odpoledne je již ve stínu.
Je to nenáročná rostlina, snese i krátkodobý přísušek spíše, než přílišné mokro, neboť hluboko koření. Proto se hůř dělí, ale snese to. Množí se také poměrně snadno velmi jemnými semeny, která jsou ochmýřená a rozlétávají se. Proto výsev musí být udělán jen na povrch propustného substrátu a lehce zasypaný jemným štěrkem maximálně velikosti rýže. Vysévat lze od listopadu do února, podle vašich možností.
Bývá v nabídce některých pěstitelů, kteří tento druh pěstují i pod jinými jmény, což jsou ale vše synonyma. A těch je požehnaně (díky rozsáhlému areálu výskytu):
Solidago ciliosa Greene;
S. multiradiata Aiton subsp. scopulorum (A. Gray) W.A. Weber;
S. scopulorum (A. Gray) A. Nelson;
S. algida Piper;
S. cusickii Piper;
S. dilatata A. Nelson;
S. heterophylla Nuttall;
S. multiradiata var. arctica Fernald;
S. rubra Rydberg;
S. virgaurea Linnaeus var. arctica de Candolle;
S. virgaurea Linnaeus var. multiradiata (Aiton) Torrey & A. Gray;
Aster multiradiatus (Aiton) Kuntze.


Takže když rostlinu získáte pod některým z těchto jmen, vězte, že máte Solidago multiradiata Aiton var. scopulorum A. Gray.

Solidago leiocarpa

Další zajímavý zlatobýl. Tento druh začíná kvést později než předešlý, a to koncem srpna, a především v září. Vykvétá postupně, proto má dlouhou dobu kvetení. Někdy ještě v polovině října mohou být v trsu kvetoucí lodyhy a s nimi lodyhy již s chmýřitými semeny. Logicky je v podzimní skalce vítaným sytě žlutým trsem pro potěšení oka. Zvláště v menších skalkách či korytech je cenná jeho výška, která málokdy přesáhne 10 cm. Drobeček mezi zlatobýly.

Solidago leiocarpa D.C. pochází také ze Severní Ameriky. Ovšem roste naopak na východním pobřeží, v subalpínských výškách severovýchodní oblasti Appalačských hor, především v pohoří White Mountains, ale i na dalších horách od Kanady, přes oblast Nové Anglie (New England) po severní část státu New York. Tomuto zlatobýlu tu říkají mimo jiné Cutler’s alpine goldenrod. Vyhledává polohy s klimatem tundry. Tedy méně osluněné, štěrkovité, s minimem humusu. Ne však stinné a vlhké. Dopolední slunce rostlině velice prospívá. Úpal nikoliv.

Proto se druhu líbí ve skalce někde na hraně, ve svahu a podobně, kde nezůstává voda po dešti a nepraží slunce. Také je pěkný v suťovišti, třeba mezi zelenými polštáři floxů. Nejlépe roste v chudé směsi humusu, písku a drobného štěrku v poměru (1 : 2 : 4). V podstatě však jde o zcela nenáročný druh, jehož hustý trs se zvolna rozrůstá. Úzké kopinaté listy má přisedlé k zemi a mezi nimi vyrůstají olistěné lodyhy ne vyšší jak 10 cm, obalené zlatožlutými hvězdičkovými květy, které na skalce září do konce září.

Zvláště zahradníci, ale i drobní pěstitelé, tuto rostlinu rádi pěstují, neboť kvetoucí se na podzim dobře prodává.
Má i několik kultivarů, u kterých je používán starší název, například Solidago cutleri ´Solbut´ (10 cm) nebo Solidago cutleri ´Goldrush´ (20 cm), které jsou dokonce v USA patentovány. Trochu vyšší je Solidago cutleri ´Robusta´ (30 cm). Naopak trpaslíkem je Solidago cutleri ´Minutissima´ (3 - 5 cm), který je zde na posledním snímku dole.
Solidago leiocarpa se množí obdobně jako předešlý druh. Pokud je rostlina vysazena v ploše, nikoliv ve spáře, pak ji lze čas od času opatrně vyjmout a rozdělit.

V botanické literatuře je tento druh uváděn pod dvěma jmény. Buď jako Solidago leiocarpa D.C. nebo jako Solidago cutleri Fernald. To podle toho, kterou a jak starou odbornou knihu či botanickou web stránku otevřete. Nejednotnost je i v oficiálních botanických seznamech platných jmen. Ovšem častěji je uváděno Solidago leiocarpa D.C. Nejednotnost je logicky i v nabídce zahradníků, kde převládá zavedené jméno Solidago cutleri. Další, již skutečné synonymum, je Solidago virgaurea var. alpina Bigelow .

V podstatě jsou oba druhy nenáročné, nevyžadující speciální skalky a jsou vhodné i pro skalničkáře začátečníky.

A ještě zajímavost z hlediska etymologie jména druhu. V latině Solidago znamená solidus – plný, hustý, celistvý. Ago značí udělat. Zde botanici vycházeli z toho, že severoameričtí Indiáni dělali jak z listů, tak z kořenů rostliny, léčivý výluh na snížení plynatosti a s jeho výluhy si pomáhali při střevních potížích. Dělali to však především z vyšších druhů zlatobýlů (Solidago multiradiata var. multiradiata nebo Solidago canadensis atd.). Vědeckým bádáním se pak zjistilo, že se opravdu zlatobýl osvědčil jako součást čajů, které působí pozitivně na ledviny a močový měchýř, neboť rozpouští ledvinové kameny a má dezinfekční a močopudné účinky. Kladný vliv má rovněž při střevních problémech, a to např. při krvácení anebo průjmech. S pomocí zlatobýlu obecného je léčena také ateroskleróza a stařecká demence.Takže tento rod lze brát i jako léčivku.

Pokud získáte některou z uvedených drobniček, tak ať vás těší každý podzim a pěkně roste.

Text a foto © Martin Pilný, 2017