"Jak jsem získal, tak prodávám..."

řekl mi na jednom tržišti muž, stojící za pultem s nejrůznějšími skalničkami. Na první pohled zde měl pestrý sortiment skalkových plevelů i zajímavějších rostlin. Při bližším pohledu na nabízené rostliny mi zatrnulo. Další kšeftař, který možná rostliny umí napěstovat, ale příliš o nich mnoho neví. Nejen, že mnohé nabízel zcela bez jmenovek, což dnes odporuje dokonce obchodním předpisům, ale kde jmenovky byly, zhrozil jsem se. Většina neodpovídala tomu, co bylo v kelímku nebo to byla jména natolik zkomolená, či nečitelně napsaná, že byla v podstatě chybná. Na otázku, kde k těm jménům rostlin přišel, zazněla podrážděná odpověď, která mne patrně měla ohromit a odrovnat moji zvědavost: " Pane , jsem členem klubu skalničkářů a tyto rostliny jsem získal z klubové výměny semen. Jo a ta vaše námitka, že toto není Gentiana depresa? Tak to teda je! Pane, tenhle hořec jsem získal původně od renomovaného pěstitele pana ....., takže jak jsem získal, tak prodávám." Nebudu vyslovené jméno pěstitele citovat. Nechci ublížit, třeba se jen trhovec chtěl zaštítit slavným jménem. Daleko více mne zamrzelo, že se trhovec oháněl jménem klubu skalničkářů. Myslím si totiž, že kluby u nás dělají co mohou, aby omyly z našich skalek vymizely. Na výstavách skalniček je rok od roku kvalitnější a správně pojmenovaný sortiment rostlin. Právě zde si začátečníci mohou být jisti, že jim zkušení prodavači a výstavní poradci nebudou vykládat hlouposti, ale skutečně poradí. Rostliny na tržištích, ale i na leckterých prodejních zahrádkářských výstavách, jsou velmi často nejen nekvalitní, ale bez jmenovek, jako tomu bylo u zmíněného trhovce. A to je smutné! Zvláště začátečník by takovou, byť třeba levnou rostlinu, neměl vůbec koupit. Vždyť pak ani neví, co si sází do zahrady a nemůže tak zjistit od jiných, zkušenějších, či z literatury, co rostlina vyžaduje, jak se má zasadit a ošetřovat. Je to jako byste koupili na tržišti (také se to stávalo) jabloň. Jenže to je široký pojem - jakou vlastně máte jabloň? Letní, podzimní, zimní? Rezistentní ano či ne? Červeno či žlutoplodou? ... Je trestuhodné, že někteří naši pěstitelé stále přistupují k označování rostlin velmi nezodpovědně. Již při zasílání semen do výměn posílají druhy neověřené, nejisté, nepřesně určené nebo dokonce (!!) s vymyšlenými, pokud možno exotickými jmény. Kazí tím práci mnoha lidí, kteří se výměnou zabývají, rostliny piplají a pak zjistí, že jim vyrostlo něco úplně jiného, obvykle nehezkého. Další chybou je, že pěstitel takto nejisté rostliny vyseje, a když vzejdou, místo aby počkal na první květy a řádné listy, a teprve pak rostliny zkusil určit, zda jde o druh, který vyséval, tak semenáčky rozsází do kontejnerků a ještě mladé již prodává. Bohužel tito nezodpovědní, mnohdy jen ziskuchtiví jedinci, tak vnášejí mezi rostliny omyly, uvádějí v omyl i nezkušené pěstitele a tahají tak lidem peníze z kapes. Každému, skutečně pravověrnému skalničkářovi by mělo být ctí šířit rostliny pod správným jménem, alespoň rodovým, s oním typickým označením sp. (species) - pro blíže neurčený druh. Je proti skalničkářské etice nepřesně pojmenované rostliny šířit, natož prodávat. Někdy i poctivý pěstitel šíří neúplně označené rostliny, a to obvykle z pohodlnosti či z nedostatku času, kdy nezvládá napsat patřičné množství úplných jmenovek. To však neomlouvá. Jiná situace je, když si rostliny pěstitelé mezi sebou vyměňují, často právě za účelem bližšího zkoumání a hledání správného pojmenování.

Takže vás prosím, přátelé skalničkáři, kteří zahradnicky podnikáte: prodávejte jen takové rostliny, které opravdu znáte a máte je ověřené. Získáte tak nejen důvěru zákazníků... A vy, kteří jste právě v roli zákazníků, se vyhýbejte obloukem nabídce trhovců (ale i zahradníků), kde nejsou rostliny správně či vůbec pojmenované. Ukázkou za všechny může být často se opakující inzeráty v časopise Zahrádkář, kde "pěstitelé" nabízí např. rhododendron skalkový, kulovitý modřín na kmínku, kuželovitý smrk Conica, skalkový skalník listnatý, cypřiš Dumosa či Gentiana bezlodyžná a řadu dalších nesmyslů a chyb. Zkuste tyto rostliny najít v literatuře a něco si o nich přečíst. Neuspějete. Jste-li laici, nenajdete je pod těmito "jmény" v žádném rejstříku odborných knížek. Přitom jde o známé rostliny. Jen pěstitel do sebe zmotal české a latinské názvy spolu s charakteristikou rostlin. Podobně se chovají mnozí i velmi známí zahradníci a zahradnická centra (ba to tak mají i v katalozích) a lid český jim na to naletí. A za velké peníze. Přitom již od roku 1980 existuje závazný mezinárodní kód nomenklatury pro označování pěstovaných rostlin. Kód, či chcete-li, norma uvádí způsob označování planých druhů rostlin a rostlin pěstovaných v kultuře. Není to nic složitého a znát by to měl každý, kdo se chce věnovat zahrádce, květinám, botanice, ale i prodeji rostlin. Mezinárodní kód je samozřejmě psán právnickým jazykem a je trochu náročné se v originálu textu orientovat. Zvláště, nemáte-l přímo botanické vzdělání. Proto, nechcete-li se "prokousávat" originálním textem Kódu, jsem vám jeho obsah zjednodušil do povídáni o psaní a významu jmen rostlin. A na závěr vám chci ukázat, jak by měla taková jmenovka, zde od profesionálního zahradníka, ideálně vypadat. Že se toho hned tak nedočkáme? Nu - v zahradních centrech už leckde ano. Ale také ne všude. Amatérští pěstitelé by však měli na plastovou jmenovku uvést alespoň správné latinské jméno, napsané však čitelně, třeba jen rukou na jmenovce. Už to by stačilo pro spokojenost kupujícího. Připravil Martin Pilný Nahoru