Na návštěvě nejen v rokli

u Linzmajerů

Někdy bývá užitečné znát, jak tu kterou skalku a zahradu kdo řešil. Jenže ne vždy vás majitel chce pustit dovnitř, nebo máte na tu zahradu daleko. Na následujících obrázcích vám chceme představit jednu skalku v takové zahradě. Je v podhůří Šumavy, kam běžně nelze chodit na návštěvy s ohledem na klid rodiny, která zde bydlí. Proto vám s laskavostí majitelů chceme představit alespoň touto formou a pro vaši inspiraci dosti neobvyklou skalku. Následující obrázky s podstatnou částí skalky manželé Linzmajerovi nazývají "rokle".
Na úplně rovné zahradě byla vykopána asi 300 cm široká, dolů se zužující, klikatá jáma do hloubky asi 150 cm. Zemina vykopaná z jámy se nerovnoměrně sypala vedle, po okraji jámy tak, že vzniknul kolem ní nepravidelně vysoký val. Tím se rokle ještě více opticky prohloubila. Následně byla do svahu ode dna jámy až po vrchol navážky postavena vrstevnatá skalka z kamenů nasbíraných po okrajích polí, na mezích a v okolí obce. Kamene bylo potřeba opravdu hodně. Byla to práce těžká, ale vyplatila se. V zahradě vznikla roklina s kamennými bloky na okrajích tak, že to vypadá jako místo vystřižené někde z přírody. Navíc je celek velmi dekorativní i pro zahradu.

Do skalky manželé Linzmajerovi vysadili především pěkné a jimi oblíbené druhy rostlin, které si povětšinou sami namnožili. Celý rok jim zde něco kvete, i když nejvíce od dubna do července. Mají zde například jedinečnou sbírku - matečnici bochánkových a plazivých druhů plamenek (rod Phlox), které dále množí a prodávají na výstavách v Praze. Obdobně tu roste mnoho druhů nízkých štěničníků (Iberis), sivutek (Aethionema), lewisií (Lewisia), skalních petrklíčů (Primula), trávniček (Armeria), písečnic (Arenaria), nechybí dryádka, tařice a mnoho dalších druhů.

Nabízíme vám tímto alespoň pár hlavních a nejzajímavějších pohledů na jejich skalku a jen na ukázku některé z pěstovaných rostlin, u kterých je vidět, jak je upraven i povrch okolo nich.

Připravil a foto Copyright 2008 Martin Pilný.

Pohled téměř na celou skalku. Asi těžko byste uhodli, že prostředkem jde hluboká rokle. V popředí je hezká borovice Pinus mugo 'Gnom'.

Moc pěkný je i pohled na bok skalky. Trávník v popředí ukazuje úroveň základního terénu. Hloubka rokle je téměř trojnásobná jako tato viditelná výška.

Oblouk závěru rokle, kde dole je kameny a štěrkem vyplněná jáma. Do té při větších deštích stéká voda z celé rokle a vsakuje se pod ni. Stěna rokle vystupuje svými spárami až nad úroveň základního terénu.

Stěna v závěru rokle je chladná a jemně vlhká. Dole pod ní, ta tmavá plocha, je nejnižší místo rokle, kde se vytváří tůňka z veškeré napršené vody. Na stěně rostou jak chladnomilné rostliny dole, tak postupem vzhůru až slunce milující druhy.

Na horních hranách rokle rostou druhy, od nichž při dešti okamžitě odtéká voda dolů. To mnohé druhy moc potřebují, jako například tato Aethionema schistosum.

Na okrajových stěnách visí rostliny, které to mají rády nebo tak rostou v přírodě. Tento štěničník - Iberis saxatilis je toho příkladem. Podobně zde rostou tařice (Alyssum) a další druhy.

Vnitřní stěny rokle umožňují umístit sem různé druhy skalniček podle toho, kolik potřebují slunce či stínu, jakou potřebují vlhkost a jak dlouho u nich po dešti smí zůstat stát voda či rychle odtéci. Vzniká tu možnost využít všechny čtyři světové strany. Navíc v horkém počasí na horní rostliny zdola "dýchá" vlhko a chlad. To umožňuje sázet zde rostliny přesně podle jejich potřeb.

Horní hrana rokle je postavena rozeklaně, aby zde rostliny měly jak plné slunce a svahy, tak přistíněná místa. Převládají zde plazivé "kobercové" druhy, jako například Polygala vayredae (fialová ve svahu).

V těsném sousedství rokle je jakoby z ní vycházející spárová skalka, která má kolem dokola nejrůzněji osluněné plochy. Lze tak do ní sázet spárové skalničky podle jejich potřeby polohy. Na snímku je přistíněná svislá stěna.

Tatáž spárová skalka při pohledu z druhé, osluněné strany. Stěna je zde pozvolnější, tak jako tomu bývá v horách na jižních svazích. Kameny jsou různě veliké a vytvářejí dojem rozeklané skály. V ní jsou pak místa osluněná či přistíněná vhodně postavenými kameny.

Na opačném konci rokle z ní vystupuje jakoby útes, končící v zeleni živého plotu, za kterým je již sousedova zahrada. Převládá tu stín, i celodenní, a tak se tu líbí především nejrůznějším druhům kapradin a stínomilným rostlinám.

Spáry a povrch okolo rostlin je vyplněn rozdrcenými kameny téhož druhu jako jsou velké balvany. Je to tzv. povrchová drenáž, kterou potřebuje většina pravých skalniček. Na snímku je žlutá Fibigia triquetra a okolo ve štěrku jsou různé druhy lewisií.

Malá ukázka krásných rostlin u Linzmajerů. Pod stěnou v suti se daří 10 cm vysokému orlíčku Aquilegia akitensis . Pěkně vybarvenému a malému jedinci, vyselektovanému z výsevu.

Na slunné straně, v dobře drenážovaném políčku v suti, pěkně přirůstá vzácný turan Erigeron chrysopsidis. Tady mu uhnití rozhodně nehrozí.

U horní hrany, kvůli rychlému odtoku dešťové vody, ale přitom v lehkém polostínu, výborně roste a přirůstá bochánek nizoučké trávničky Armeria juniperifolia ´Roger Bevan´, o které blíže píšeme na jiné stránce.

Ačkoliv známé a oblíbené hořce Gentiana acaulis rostou v přírodě v travách, zde se jim líbí v suti a lehkém polostínu. Ovšem pod štěrkem ale mají svůj humusový substrát, sucho u krčků a na ploše z kamínků krásné květy opravdu vyniknou.

Pohled na celou skalku ze strany, odkud se pozvolně klesající pěšinkou (přichází zleva - není zde vidět) dá pohodlně, bez horolezeckých výkonů, vstoupit do rokle a mít rostlinky doslova u nosu.

Rozlučme se tímto obrázkem s krásnou skalkou, která v zahradě nezabírá více než 12 čtverečných metrů, která je postavena na okraji velkého pěkného trávníku, kde si hrají děti, mají své pískoviště i vysokou věž se skluzavkou a prolézačkou. Za tím vším je vzadu malý ovocný sad, v jehož stínu lemují plot urostlé rododendrony a hajní rostliny.
A to jsme se ještě nezmínili o vřesovištním svahu s lýkovci nad sklípkem u domu a hajními rostlinami za domem. O tom si ale povíme jinde. Hajničkám a floxům v zahradách jsou na těchto web stránkách věnována samostatná povídání.
Tak taková je nádherná skalka v zahradě manželů Linzmajerových starších i mladších. Je za ní skryto mnoho manuální práce, znalosti a cit ke kamenům i rostlinám.