www.skalnicky.cz Zpět na úvodní stránku
 
Výstavy a akce
Zajímavé rostliny
Pro
začátečníky
Skalky pro inspiraci
Bude Vás zajímat...
Ze světa hor
Adresy pěstitelů
Informace o klubech

Hypertuf – materiál na mísy a korytaukázka osazeného koryta

 

            V obrovské oblibě mezi skalničkáři jsou stará kamenná koryta z chlévů, kamenné mísy a napáječky. Pokud nejsou puklá, musí být do jejich dna vyvrtán jeden i více drenážních otvorů. Pak jsou ideální pro vzácné sbírkové rostliny nebo pro všechny miniaturní rostlinky - klenoty skalek. Jenže to již vědí skalničkáři několik desetiletí. A tak kdysi na venkově běžná koryta povalující se po dvorech z vybouraných chlévů, jaksi zmizela a jsou obtížně k sehnání.

Existuje však obstojná náhrada – koryta a mísy umělé. Ovšem nikoliv z PVC či z cementu a oblázků křemínku, jaká vídáme ve stavebninách a zahradnických prodejnách. Ta jsou ošklivá a neplní svůj účel. Máme na mysli koryta uměle vyrobená ze směsi, které se říká u nás podle Angličanů  HYPERTUF.

Hypertufová koryta se v Anglii vyrábí již mnoho let a osvědčila se. Dají se dělat vysoká, široká, úzká, nízká, zkrátka jaká skalničkář právě potřebuje. Jejich tvar závisí jen na bednění, které je na ně třeba udělat. Bednění – forma na koryto musí mít vnitřní jádro, lépe se šikmými stěnami. Na to stačí stará dětská vanička či podobná nádoba. Okolo ní zbudujete z prken či desek bednění, které musí být v nejužším bodě vůči stěně jádra (obvykle u horní hrany koryta) alespoň 5 cm vzdálené. Vznikne tak 5 cm silná horní hrana koryta. Bednění se dá horní hranou dolů, na podložku, která se snadno odlepí od betonu (plech, igelitová fólie, nebo papír atp.). Do bednění se vloží nádoba (jádro) dnem vzhůru.

A nyní to hlavní složení směsi na hypertuf:

smísíte 1,5 dílu písku, 1 díl cementu 350 a 2 díly vláknité rašeliny. Nejlépe odměřovat na kbelíky. Máte-li k dispozici stavební míchačku, budete ušetřeni obtížného dobrého promíchání směsi, které je nutné. Vody dejte jen tolik, aby směs byla mírně lepivá ale ne mazlavá či tekutá. Sušší je spíše lepší.

 

            Pak již stačí naplnit štěrbinu mezi jádrem a bedněním směsí hypertufu, který se pořádně pěchuje hůlkou. Po prvních 3 cm výšky je vhodné po obvodu vložit tužší drát (svářecí), nebo vložit betonářskou drátěnou výztuž tak, aby nebyla při vnější stěně formy ale v hmotě. Pak se drát vkládá po cca 15-20 cm výšky. Tím se  nádoba vyztuží.

            Po naplnění obvodu formy  pokračujte plochou dna, kterou je dobré opět vyztužit betonářskou výztuží, ideální je síťová s okem 10 x 10 cm. Když je dno vyhlazeno, vyřízněte do něj  pomocí kelímků od jogurtu  dva až tři drenážní otvory rovnoměrně vzdálené od sebe a od stěn. Pak nechte vše pod vlhkým hadrem tvrdnout. Přibližně po  čtyřech, pěti dnech opatrně otočte celý výrobek dnem dolů a citlivě odstraňte obvodové bednění. Výhodu bude mít šikula, který rohy nestloukl hřebíky, ale  tyto natloukl tak, aby rohy stáhl přes ně drátem. Pak stačí přeštípnout dráty a forma se rozpadne. Opět vše ponechte den osychat a tvrdnout.

Nastane tvořivá důležitá etapa – patinování hypertufové nádoby:

            Vezměte hodně hrubý kartáč (rýžák na podlahu), konvičku s jemným kropítkem a začněte povrch nádoby z hypertufu omývat a odírat lehce kartáčem. Cílem je vytvořit hrubý povrch se stopami vláken rašeliny a zrnek písku.  Jemným poléváním kropičkou musíte odplavit zbytky cementu. Pak ponechte vše opět den tvrdnout. Ne na přímém slunci, ale ve stínu. Potom opatrně vyjměte vnitřní část formy,  jádro. Každý den koryto pokropte a nechte alespoň týden vyzrávat a tvrdnout. Před úplným vytvrdnutím a vyschnutím, je dobré natřít povrch  naředěným zahradním hnojivem, aby se na stěně brzy vytvořila živná vrstva pro mechy a lišejníky.  Jen s důkladně vytvrdlým a proschlým korytem pak manipulujte.

            Usaďte jej na místo, kde bude stát, podložte dvěma plochými kameny, dřevem, nebo hypertufovými kvádříky vyrobenými ze zbytku směsi nacpané do forem -  krabic od bot. Na drenážní otvory dejte hrubší síťovinu, jako třeba u bonsají, nasypte drenážní vrstvu štěrku a na ni směs rašeliny s pískem 1:1, pak  hodně štěrkovitý substrát až 3 cm pod okraj nádoby. Pak můžete začít sázet rostliny, nejlépe vložením do skupinky vhodných plochých kamenů, které povrch rozčlení a vytvoří spáry. Kdo má zdroj měkkého travertinu - tufu, pak má ideální materiál na povrch mis a koryt. Dobře osázené, upravené koryto se stane klenotem vaší malé zahrádky.

 

            Hypertufové kameny

            Máte-li chuť dále experimentovat s hypertufovou hmotou, můžete si z ní uplácat i kameny do skalky či koryt. Na urovnaném záhonu si vyhrabete různě velké, různě úzké či oblejší a jinak tvarované díry podle představ či potřeb velikosti kamenů.

            Hypertufovou směsí, výše uvedenou, do které jste přidali 2 díly písku místo 1,5, do které můžete také přimíchat i trochu jemného štěrku, vyplňujete „formy - kadluby“ v zemi a jemně udusávejte širším kolíkem. Raději použijte sušší, nemazlavou směs! Pokud chcete mít v kamenech kapsy na vysazování rostlin (např. pro lomikámeny, pochybky apod.), použijte vhodné úlomky pěnového polystyrenu. který při „betonáži“ kamenů vtlačujte do vnějších stěn, Po vytvrdnutí pak polystyren jednoduše vyškrabete nebo vypálíte pryč benzinovou opalovací lampou.

            Kameny nechte v zemi tvrdnout asi 7 - 10 dnů. Povrch zakryjte mokrými hadry. Po týdnu kameny opatrně vykopejte, opláchněte nahrubo vodou, tvrdým kartáčem zdrsněte hladká místa a nechte pod mokrými hadry s občasným poléváním další týden vysychat a zrát.

Po vytvrdnutí pak očistěte povrch proudem vody (z hadice), vymyjte z kamenů zbytky zeminy, odstraňte polystyreny a je-li třeba přisekněte sekáčkem kraje.

POZOR – tyto kameny jsou dosti křehké, takže veškerá další manipulace s nimi musí být opatrná.

A na závěr doporučení – zkuste si nejdříve udělat nějaké menší korýtko či pár drobných kamenů, než se pustíte do velké akce. Vyzkoušíte si technologii a můžete operativně rozhodnout zda směs příště  obohatit o víc písku a cementu nebo méně vody a podobně.

 

Text a foto M.Pilný, kresby černobílé D.B.Lowe (England), barevná F.Kobík

 

Maxikoryto vytvořené ze dvou kusů hypertufových "odlitků" Spoj není záměrně retušován, působí dojmem praskliny a slouží jako přirozené odvodnění přebytečné vody. Kameny v korytě mohou být také z hypertufu, nebo máte-li štěstí a zdroj, pak lze použít drobnější kameny z měkkého travertinu tzv. tufu. Stejně tak pěkná je břidla a břidlice, případně pískovec (ten však tolik nesaje vodu).

Řez korytem a způsob osazení.

Boční otvor je nutný pro koryta příliš hluboká a dělá se vyvrtáním dodatečně vrtákem do kamene. Navíc umožňuje kombinování spodní nebo horní odtok vody. V suchém období se korkovou zátkou ucpe dolní otvor a přebytečná voda odtéká bočním, při větších deštích se udělá opak. Je to takové skalničkářské hračičkování, ale pro vzácnější a choulostivější druhy, vyžadující téměř každodenní péči, je to velmi dobré. Drenáž je velice důležitá, stejně jako dobře propustný nespékavý substrát s dostatkem humusu a štěrku.

© 2000 - 2012. Obsah a design:Martin Pilný
Od roku 2000 tuto stránku navštívilo 1 850 000 návštěvníků. Počet přístupů : od 15.3.2012 tuto stránku vidělo: 39775 návštěvníků.