Hypertuf – materiál na mísy
a koryta
V obrovské
oblibě mezi skalničkáři jsou stará kamenná koryta z chlévů, kamenné mísy
a napáječky. Pokud nejsou puklá, musí být do jejich dna vyvrtán jeden i více
drenážních otvorů. Pak jsou ideální pro vzácné sbírkové rostliny nebo pro
všechny miniaturní rostlinky - klenoty skalek. Jenže to již vědí skalničkáři
několik desetiletí. A tak kdysi na venkově běžná koryta povalující se po dvorech z vybouraných
chlévů, jaksi zmizela a jsou obtížně k sehnání.
Existuje však obstojná náhrada – koryta a mísy umělé. Ovšem
nikoliv z PVC či z cementu a oblázků křemínku, jaká vídáme ve stavebninách
a zahradnických prodejnách. Ta jsou ošklivá a neplní svůj účel. Máme na mysli
koryta uměle vyrobená ze směsi, které se říká u nás podle Angličanů HYPERTUF.
Hypertufová koryta se v Anglii vyrábí již mnoho let a
osvědčila se. Dají se dělat vysoká, široká, úzká, nízká, zkrátka jaká skalničkář
právě potřebuje. Jejich tvar závisí jen na bednění, které je na ně třeba udělat.
Bednění – forma na koryto musí mít vnitřní jádro, lépe se šikmými stěnami.
Na to stačí stará dětská vanička či podobná nádoba. Okolo ní zbudujete z prken
či desek bednění, které musí být v nejužším bodě vůči stěně jádra (obvykle
u horní hrany koryta) alespoň 5 cm vzdálené.
Vznikne tak 5 cm silná horní hrana koryta.
Bednění se dá horní hranou dolů, na podložku, která se snadno odlepí
od betonu (plech, igelitová fólie, nebo papír atp.). Do bednění se vloží nádoba
(jádro) dnem vzhůru.
A nyní to hlavní složení směsi na hypertuf:
smísíte 1,5 dílu písku,
1 díl cementu 350 a 2 díly vláknité rašeliny. Nejlépe odměřovat
na kbelíky. Máte-li k dispozici stavební míchačku, budete ušetřeni obtížného
dobrého promíchání směsi, které je nutné. Vody dejte jen tolik, aby směs byla
mírně lepivá ale ne mazlavá či tekutá. Sušší je spíše lepší.
Pak již
stačí naplnit štěrbinu mezi jádrem a bedněním směsí hypertufu,
který se pořádně pěchuje hůlkou. Po prvních 3 cm výšky je vhodné po obvodu
vložit tužší drát (svářecí), nebo vložit betonářskou drátěnou výztuž tak,
aby nebyla při vnější stěně formy ale v hmotě. Pak se drát vkládá po cca 15-20
cm výšky. Tím se nádoba vyztuží.
Po naplnění
obvodu formy pokračujte plochou dna,
kterou je dobré opět vyztužit betonářskou výztuží, ideální je síťová s okem
10 x 10 cm. Když je dno vyhlazeno, vyřízněte do něj pomocí kelímků od jogurtu dva až tři drenážní otvory rovnoměrně vzdálené
od sebe a od stěn. Pak nechte vše pod vlhkým hadrem tvrdnout. Přibližně po
čtyřech, pěti dnech opatrně otočte celý výrobek dnem dolů a citlivě
odstraňte obvodové bednění. Výhodu bude mít šikula, který rohy nestloukl hřebíky,
ale tyto natloukl tak, aby rohy stáhl
přes ně drátem. Pak stačí přeštípnout dráty a forma se rozpadne. Opět vše
ponechte den osychat a tvrdnout.
Nastane tvořivá důležitá etapa – patinování
hypertufové nádoby:
Vezměte hodně hrubý kartáč (rýžák na
podlahu), konvičku s jemným kropítkem a začněte povrch nádoby z hypertufu omývat a odírat lehce kartáčem. Cílem je vytvořit
hrubý povrch se stopami vláken rašeliny a zrnek písku. Jemným poléváním kropičkou musíte odplavit zbytky
cementu. Pak ponechte vše opět den tvrdnout. Ne na přímém slunci, ale ve stínu.
Potom opatrně vyjměte vnitřní část formy, jádro. Každý den koryto pokropte a nechte alespoň
týden vyzrávat a tvrdnout. Před úplným vytvrdnutím a vyschnutím, je dobré
natřít povrch naředěným zahradním hnojivem,
aby se na stěně brzy vytvořila živná vrstva pro mechy a lišejníky. Jen s důkladně vytvrdlým
a proschlým korytem pak manipulujte.
Usaďte jej
na místo, kde bude stát, podložte dvěma plochými kameny, dřevem, nebo hypertufovými kvádříky vyrobenými ze zbytku směsi nacpané
do forem - krabic od bot. Na drenážní otvory dejte hrubší síťovinu,
jako třeba u bonsají, nasypte drenážní vrstvu štěrku a na ni směs rašeliny
s pískem 1:1, pak hodně štěrkovitý
substrát až 3 cm pod okraj nádoby. Pak můžete začít sázet rostliny, nejlépe
vložením do skupinky vhodných plochých kamenů, které povrch rozčlení a vytvoří
spáry. Kdo má zdroj měkkého travertinu - tufu, pak má ideální materiál na
povrch mis a koryt. Dobře osázené, upravené koryto se stane klenotem vaší
malé zahrádky.
Hypertufové
kameny
Máte-li
chuť dále experimentovat s hypertufovou hmotou,
můžete si z ní uplácat i kameny do skalky či koryt. Na urovnaném záhonu
si vyhrabete různě velké, různě úzké či oblejší a jinak tvarované díry podle
představ či potřeb velikosti kamenů.
Hypertufovou směsí, výše uvedenou, do které jste přidali 2
díly písku místo 1,5, do které můžete také přimíchat i trochu jemného
štěrku, vyplňujete „formy - kadluby“ v zemi a jemně udusávejte širším
kolíkem. Raději použijte sušší, nemazlavou směs! Pokud chcete mít v kamenech
kapsy na vysazování rostlin (např. pro lomikámeny, pochybky apod.), použijte
vhodné úlomky pěnového polystyrenu. který při „betonáži“ kamenů vtlačujte
do vnějších stěn, Po vytvrdnutí pak polystyren jednoduše vyškrabete nebo vypálíte
pryč benzinovou opalovací lampou.
Kameny nechte
v zemi tvrdnout asi 7 - 10 dnů. Povrch zakryjte mokrými hadry. Po týdnu
kameny opatrně vykopejte, opláchněte nahrubo vodou, tvrdým kartáčem zdrsněte
hladká místa a nechte pod mokrými hadry s občasným poléváním další týden vysychat
a zrát.
Po vytvrdnutí pak očistěte povrch proudem vody (z hadice),
vymyjte z kamenů zbytky zeminy, odstraňte polystyreny a je-li třeba přisekněte
sekáčkem kraje.
POZOR – tyto kameny jsou dosti křehké, takže veškerá další
manipulace s nimi musí být opatrná.
A na závěr doporučení – zkuste si nejdříve udělat nějaké
menší korýtko či pár drobných kamenů, než se pustíte do velké akce. Vyzkoušíte
si technologii a můžete operativně rozhodnout zda směs příště obohatit o víc písku a cementu nebo méně vody
a podobně.
Text
a foto M.Pilný, kresby černobílé D.B.Lowe (England), barevná F.Kobík