Mnozí z vás, kteří jste propadli kouzlu skalniček, kupujete každoročně u pěstitelů a na výstavách rostliny, což je zvláště na začátku,
při zakládání sbírky a skalky nezbytné. Časem však přijdete na to, že mnohé ze skalniček byste si mohli vypěstovat sami. Zvláště, když
každoroční nákup vám udělá díru do rozpočtu.Zkuste si začít množit některé druhy sami. Umíte si představit tu radost, když vám houfně
vzejde porost protěží, pochybků nebo třeba hořců?
Semena lze získat nejlépe od zkušenějších pěstitelů darem či koupí
(viz nabídka v Adresáři pěstitelů), dále je lze získat ve výměnách
semen v klubech skalničkářů, a to i zahraničních (v Česku výměnu i prodej dělá pražský a brněnský Klub skalničkářů (viz Adresy klubů). Ideální je vlastní
sběr z vlastních rostlin. Pak víte, co sázíte. Jinak je to trochu jako lotynka.
Nejvhodnější doba k výsevům většiny druhů je leden až únor.
Vysokohorské druhy je lepší vysévat v listopadu až prosinci. Potřebují periodu zmrzání a rozmrzání, jako je tomu v přírodě. Některým druhům
vyhovuje výsev ihned po uzrání semen (rod Primula, Adonis, Pulsatilla, Ranunculus, většina cibulovin a podobně). Mají krátkou dobu
klíčivosti a v lednu bývají už neklíčivá.
Není nic krásnějšího ve skalce, než jedna velká spára mezi kameny, osázená jediným druhem rostliny, vypěstované vlastnoručně.
Pokud rostliny kupujete, málokdy si jich koupíte více, obvykle jednu či dvě. Mezi skalničkáři se říká: jedna rostlina - žádná rostlina.
To znamená, že máte-li jednu malou či mladou chudinku, která se ve skalce "bojí" a ještě nevíte jak ji přesně pěstovat, tak vás časem
třeba i opustí. Z vlastního množení jich můžete mít třeba desítky či stovky a tak nějaká uhynulá rostlinka vás tak nebolí a lze s nimi
experimentovat.
Většina běžných horských, stepních a lučních rostlin, které pěstujeme na skalkách, vyžaduje stejné podmínky ke klíčení. Proto se
vyplatí udělat si univerzální substrát - výsevní směs, a tu jen podle druhu případně upravovat. Směs si míchejte z polosuchých materiálů,
aby se vám lépe míchala a nelepila na lopatku. Recept je jednoduchý:
- 2 díly písku (lepší je říční)
- 2 díly kompostové humózní zeminy (nebo koupený substrát na výsevy)
- 2 díly jemného štěrku (frakce asi od 3 do 5 mm)
Pro vlhkomilné rostliny pak do této směsi přidat 1 díl čisté rašeliny (nikoliv zahradnický substrát).
Pro rostliny ryze skalní, suchomilné či žádající drenáž, přidat ještě jeden díl jemného štěrku.
Pro rostliny bažinné přidat asi půl dílu těžší, jílovité, hlinité zeminy.
Vše dobře a rovnoměrně promícháte, nejlépe přesýpáním z kbelíku do kbelíku. Ještě potřebujete hrubší štěrk (do 5 mm), který použijete
jako spodní drenáž do výsevní nádoby.Ideální jsou k výsevům malé kontejnery přibližně 10x10 cm, případně různé kelímky od jogurtů,
másel a podobně. Nádoba nesmí být příliš mělká (jako např. výsevní bedničky na zeleninu) nebo příliš hluboká (jako např. kontejnery 14x14 a větší).
|
Na dno kontejnerku nasypete asi 1 - 2 cm štěrkové drenáže (záleží, zda rostlina chce hodně drenáže či
nikoliv). Doplníte výsevní směsí až po okraj a lehce umáčknete, aby se vrstva již předem trochu slehla. U hranatých kontejnerů se
osvědčil na urovnání a umačknutí povrchu čtvereček prkénka se zatlučeným hřebíkem, za který se prkénko drží (ukazuje to třetí obrázek ). Na povrch směsi rozsypete rovnoměrně semena, s citem pro hustotu výsevu. Pozor zvláště na velmi jemná semena - svádí k hustému výsevu.
|
|
Podle velikosti semen povrch lehce zasypete jemnou výsevní zeminou. Ideální je k tomu malé hračkové dětské sítko na pískoviště či podobné, které má velikost oka od 2 do 4 mm. Hrubší semena zasypete vrstvičkou zeminy tak, aby semena zmizela - tedy 2-3 mm vrstvou. Naopak velmi jemná, máku podobná semena, již ani moc nezasypávejte (případně vůbec), nejvýše vrstvičkou 1 mm.
Na povrch pak nasypte, nejlépe opět přes sítko, jemnou vrstvičku písku, lépe předem prosátého a zbaveného nejjemnější a nejhrubší frakce. Ideální jsou zrna písku o průměru 1-3 mm. Kamínky zajistí přitlačení klíčících rostlinek a zprvu i povrchovou drenáž.
|
|
Povrch celého kontejnerku lehce (!) umačknete, nejlépe již zmíněnou dřevěnou destičkou na dlouhém hřebíku, za který ji držíte. Ihned si napíšete jmenovku vyseté rostliny. Na jmenovce byste měli mít správné pojmenování rostliny, nejlépe latinsky, poznámku či zkratku (někdo používá různé kódy pro evidenci) odkud semena pochází, zda z přírodní lokality (pozor na chráněné druhy!) nebo od jiného pěstitele či z vašich vlastních zdrojů. Jmenovka je nejlepší z tuhé plastikové fólie, na kterou musí jít dobře psát zcela obyčejnou měkkou tužkou, tvrdosti 2-3. Zapomeňte na různé zaručeně nesmytelné fixy na fólie. Do roka i dříve budou zaručeně nečitelné. Tužka vydrží tři i více let bez problémů. Za tu dobu se již ukáže, zda výsev vzejde či ne.
| |
Takto připravený kontejnerek s výsevem postavíte do nádoby s vodou, která by měla dosahovat asi do poloviny výšky kontejneru. Nikdy nezalévejte výsev shora! Vyplavili byste semena. Nenechte výsev ve vodě dlouho. Stačí, když se vám na povrchu výsevu objeví vlhké mapy, či zvlhne celá plocha. Vyjměte kontejnerek ven a nechte odkapat. Pak jej umístěte na světlé místo, ale ne na slunci. Například za dům na severní stranu.
Dokud nevzejde výsev, vlhčete povrch mlžením nebo občasným postavením do misky s vodou. Zapomeňte na klasickou zahradní konev, nemáte-li velmi jemnou kropičku. Výsev nesmí být přemokřen, ale nesmí přeschnout. Ideální je ponechat ho pod širým nebem, aby semenáčky byly od vzejití otužilé. Pravé skalničky nejsou zelenina, nevyžadují ve většině případů skleník.
|
|
Některé druhy již počátkem dubna začínají vzcházet, většina pak v období květen a červen. Vzešlé výsevy je třeba chránit před uhníváním, zvláště v období Medarda. Suchomilné druhy proto raději kryjte v deštích sklem na nějaké vyvýšené podpěrce, nebo krátkodobě uschovejte ve skleníčku. Nikdy ne do bytu.
Některé druhy mají vlastnost přeléhat, tj. vzejdou až za rok i dva (např.Primula, Saxifraga, Gentiana, Pulsatilla apod.). Po tu dobu se snažte, aby výsev nebyl zaplevelený, zamechovaný či dokonce pokrytý "zelenou smrtí" játrovkou. V takovém případě vás čeká práce s pinzetou. Játrovky se zbavíte potřením jejího povrchu štětcem, namočeným do koncentrovaného tekutého hnojiva (NPK, OBM apod.).
Vzešlé semenáčky obvykle ponechejte jeden rok, výjimečně je přepichujte již první rok po vzejití.
|
|
Obvykle se roční semenáčky přepichují přímo do menších kontejnerků či kelímků od jogurtů k dopěstování, výjimečně do sadbovačů (to dělají jen velkopěstitelé). Pikýruje se tehdy, má-li rostlina již pravé listy tak veliké, aby je bylo možné uchopit do prstů. Práce s pinzetou nedopadá u začátečníků dobře. Vyžaduje cit a znalosti.
Na dno kontejnerku patří opět štěrk jako drenáž a na něj již substrát, který daná rostlina vyžaduje. Lze vyjít i z univerzálního výsevového substrátu, ale obvykle se k němu již přimíchávají hlinité, jílovité či naopak štěrkovité či písčité složky. Vápnomilným rostlinám se přidává jemný vápencový štěrk.
|
|
Po dalším roce pěstování v kelímku či kontejnerku může přijít zasloužená odměna. Tříletý semenáček již prokázal životaschopnost a může být i s balem kořenů vysazen konečně do skalky. Po vyklepnutí z nádoby lehce dřevěným kolíčkem rozvolněte bal kořenů, zvláště těch u dna stočených a rostlinu vysaďte. Pravé skalničky, druhy skutečně z hor, sázejte vždy tak, aby krček rostliny mohl být obsypán trochou štěrku. Je to tzv. povrchová drenáž, bránící na nížinných skalkách uhnívání rostlin. Ale to je již jiné téma.
V podstatě vlastní množení není věda, chce to jen trpělivost a trochu péče. Kdo na to nemá čas, nezbývá mu, než rostliny kupovat. Nemůže se však divit, že jsou tak drahé. Poctivý pěstitel jim totiž věnoval tři roky opečovávání. A to si nechá zaplatit.
|
A doporučení nakonec: Ověřujte si jména rostlin po vzejití a při následném pěstování, zda jméno odpovídá skutečně tomu, co pěstujete.
Nevěřte všemu, co vám pěstitelé či zahradníci řeknou. Ani oni nemívají rostliny přesně označené. Jen to, co si ověříte, pak dále
rozšiřujte. Po zahradách skalničkářů totiž "běhají" roztodivné zkomoleniny a nepřesná jména. Jen pokud víte co přesně pěstujete, můžete
si zjišťovat z literatury, co která rostlina potřebuje. V žádné knize nenajdete "takovou mrňavou, žlutou kytičku s chlupatými listy, co
kvete v červnu".
|
Dotazy, poznámky, komentáře pište na skalnicky@centrum.cz.
(c) pm2000
|